Herečka z Ulice otevřeně promluvila o smrti. Život hodlá ukončit po svém

Nebude na smrt nečinně čekat

Tato herečka se narodila 11. listopadu 1945, už tedy překročila úctyhodnou osmdesátku. Nedávno si mimochodem zahrála v příznivě přijaté komedii Jana Svěráka Pět švestek, kterýžto film se zabývá právě tím, že skupina zestárlých a nemocných přátel vyráží na poslední společnou výpravu na moře, aby si ještě vychutnali radostné chvíle, které jim zbývají.

Je pochopitelné, že člověk v pokročilém věku začíná bilancovat a stále častěji přemýšlí o blízkosti nevyhnutelné smrti. Dana Syslová má ohledně této citlivé otázky zcela jasno. Nehodlá prožívat bolestivý konec života v bezmocném čekání na poslední výdech. Pokud se pro ni v budoucnu stane už jen utrpením, uchýlí se k jeho dobrovolnému ukončení. Dokonce se na toto téma bavila s přítelkyní.

Řešily jsme, jak se co nejlíp zabít. Probraly jsme možnost prášků, hadího uštknutí, skoku z mostu. Bavily jsme se jako při největší grotesce.

Nakonec usoudila, že možnost asistované sebevraždy bude vhodnějším řešením. Problém je v tom, že české zákony stále ještě eutanazii neumožňují, ale na to Dana Syslová myslela. Je odhodlaná odcestovat do Švýcarska a zajistit si důstojné ukončení života tam. Šetří potřebné peníze a o svém rozhodnutí uvědomila rodinu.

Každý by měl mít právo rozhodnout podle svého

Dana Syslová je divákům známá mimo jiné rolí Amálky Peškové z Ulice. Denní seriál vychází ze života, řeší každodenní starosti bez příkras a přináší důležitou osvětu ohledně aktuálních společenských témat, včetně kontroverzních. Už před lety se zabývala také eutanazií, kterou vnesla do příběhu Magdy Procházkové (Veronika Macková) a její nemocné maminky Zdeny (Yvetta Blanarovičová), jejíž stav se rapidně zhoršoval kvůli Alzheimerově chorobě.

Magda se tak musela vyrovnat s matčiným rozhodnutím, s nímž zpočátku nesouhlasila, s jejím nevyhnutelným odchodem a rovněž s nepochopením okolí. Např. Mojmír Kalina (Pavel Nový) jí tenkrát dával dost jasně najevo, co si o této volbě myslí. Přesto české zdravotnictví dosud nenabízí možnost dobrovolného a důstojného odchodu ze světa, což kritizuje spousta lidí, kteří přístup Dany Syslové chápou a sdílejí.

Souhlasím s herečkou, je to lepší než se nechat udržovat do poslední chvíle za každou cenu, i když se ví, že je to konečná. Zažila jsem to a nikdy bych to osobně prožít nechtěla. Naše lékařská věda udržuje i neudržitelné a v přírodě to tak taky nefunguje. Když je konec, tak je konec, udržování na hadičkách a morfiu už není život, ale týrání.

„Máme možnost vybrat si školu, zaměstnání i životního partnera. Je jen na našem rozhodnutí, jak budeme bydlet, vedle koho usínat a kolik dětí přivedeme na svět. Proč ale nemáme možnost rozhodnout o tom, jak jednou ze svého života odejdeme?“