Závislá netykavka. Co všechno si ještě Blanka nechá od Luďka v Ulici líbit?

Pokoutné schůzky s Evženem se Blance velmi zamlouvají. Je pravda, že Blanka je s Evženem mnohem uvolněnější a vypadá šťastnější. Naopak je nervózní z toho, že by se měla odstěhovat z Ulice. Přišla by tak rázem o všechno, co v ní evokuje domov a o všechny, které potřebuje k životu. Což vidí i Luděk. Ten i kdyby se rozkrájel, Blanka mu nikdy nevěnuje takový pohled, jaký věnuje Evženovi. A s tím se těžko bojuje. Luděk jde na to navíc úplně špatně. 

Karle se čím dál tím méně pozdává spolupracovat se scénáristou Štěpánkem a konzultovat s ním scénář k novému filmu a později možná i seriálu týkající se jejich rodinného příběhu. Štěpánek dost často zachází do detailů, které Karle nejsou vůbec příjemné. Navíc musí pořád odbíhat k malému, takže má jako máma úplně jiné starosti než mu radit s jeho projektem.

Iva je nešťastná z jejich momentální rodinné situace. Vítek je pozorný, starostlivý, s úsměvem nakoupí a připraví večeři, ale práci stále nemá. A jen tak ji asi mít ani nebude, protože si hodně vybírá. Zato Vítek je šťastný jako blecha. A kousek svého štěstí si navíc před Ivou nechá jen pro sebe. Zapře jí schůzku s Ditou a pomoc, kterou jí nabídl.

Velké pochopení a obdiv spisovatel Jakub Štěpánek nalézá ve Věře Marečkové, která mu společně s Lubošem poskytne velmi cenné informace. Věra mu donese i své rukopisy příběhů, které sama napsala a něco málo se o jejich obsahu velkou náhodou dozví i Karla. Ta se bude hodně divit, o čem její tchýně píše. 

Zdroj:

• autorský text