Skutečný příběh Hugha Glasse, který inspiroval film Revenant – zmrtvýchvstání

Glass se narodil v Pensylvánii kolem roku 1783. Jeho život před událostí, díky které se stal tak slavný, je neověřitelný a zakládá se pouze na zmínkách o tom, že byl zajat piráty a donucen s nimi po dobu dvou let loupit, také že nějakou dobu strávil jako zajatec indiánů. Jeho život nejspíš nebyl procházkou růžovým sadem, o čemž svědčí jak jeho práce, tak období a místo, kde žil a pracoval.

Kožešinový obchod

První ověřitelný záznam života Hugha Glasse pochází z roku 1823, jelikož byl jedním z mužů, který reagoval na pobídku obchodu s kožešinami. Mnoho z těch, kteří se přihlásili k podniku o rok dříve, se později stali slavnými horskými muži. Mezi přítomnými byl například Jim Bridger, či Thomas Fitzpartick. Všichni muži, kteří se přihlásili do tohoto počinu, jsou známí jako „Ashleyova stovka“, jelikož pobídku inicioval generál William Henry Ashley. Hugh Glass se ke kožešinářům přidal tedy až roku 1823 a vystoupil na řeku společně s generálem. K nic se následně přidali i členové první skupiny z roku 1822 společně s Jimem Bridgerem a Thomasem Fitzpartickem. Glass byl v průběhu napadení indiánskými válečníky střelen do nohy a společně s ostatními muži ustoupil po proudu řeky Missouri. První písemnou zmínkou je dopis z 2. června 1823, který napsal Hugh rodičům zabitého člena expedice.

Medvědí objetí

Po napadení se zbytek skupiny vrátil do Fort Kiowa, což bylo místo, kde se v relativním bezpečí rozhodovali o dalším postupu na západ. Právě při této expedici vyrušil Glass medvědici grizzly s dvěma mláďaty. Medvědice zaútočila. Celý boj je představen i ve tříminutové sekvenci filmu Revenant. Glassovi se podařilo medvědici zabít, ale jen za cenu vlastních vážných zranění. Nejvážnější zranění měl od drápů na zádech. Rozdrápaná kůže odhalovala kusy masa a holá žebra. Po jeho nalezení členy expediční skupiny si ostatní byli jistí, že Glass takováto zranění nemůže přežít. Přesto mu vytvořili provizorní nosítka a rozhodli se ho odnést. Jeho zdravotní stav se ale zdál být zcela neslučitelný s přežitím.

Generál určil dva muže, Fitzeranda a muže identifikovaného jako Bridges (diskutuje se o tom, zda se nejednalo o známého horala Jima Bridgera), kteří měli vyčkat do Glassovy smrti a následně ho pohřbít. Poté, co se znovu shledali se skupinou, sdělili, že byli napadeni indiány, pobrali všechny věci a vydali se pryč. Glasse označili za mrtvého. Ten se však přes všechna svá zranění probudil. Byl opuštěný, bez vybavení a bez zbraní, což by v divočině znamenalo smrt i pro zcela zdravého muže. Glass se však rozhodl přežít a bojovat. Měl zanícené hnisavé rány na zádech, na kterých uhnívaly cáry jeho vlastního masa. Dalším problémem byla zlomenina nohy, která mu znemožňovala pohyb samotný. Ležel zbídačený 300 km od nejbližší osady, od Ford Kiowa. Zafixoval svou nohu, rány v zádech ošetřil tak, že se opíral o kmeny s červy, kteří se přesunuli na něj a požírali odhnívající svalovinu. Následně se obalil medvědí kožešinou, kterou mu zanechali jeho společníci ve smrti a začal se plazit směrem k řece. K tomu, aby se zorientoval, využil charakteristického vrchu Thunder Butte. U řeky následně vytvořil provizorní vor a po proudu se doplavil do Fort Kiowa. Celá cesta mu trvala šest týdnů, během kterých jedl kořínky a lesní plody.

Tato cesta je základním prvkem příběhu ve zmíněném filmu. Zmrtvýchvstání, které bylo k názvu filmu přidáno pro českého diváka, tak přesně popisuje, co ve snímku čekat. Boj o holý život muže, který se rozhodl bojovat se samotnou smrtí a medvědem, což by se dalo brát jako to samé.

Glass se po zotavení vydal za ztracenou skupinou, která ho považovala za mrtvého. Po setkání se skupinou v ní byl již přítomný jen Bridges. I když byla možnost jej potrestat, Glass mu odpustil, jelikož byl příliš mladý a nemohl se postavit Fidzeraldovi na odpor. Fidzerald zatím narukoval do armády, takže na něm Glass nemohl vykonat krevní mstu. Bylo mu jasně řečeno, že pokud má umřít, umře v boji pro svou zem. Hugh Glass zemřel deset let po incidentu s medvědicí, když by zabit indiány.

Příběh je do dnešního dne připomínán. Bylo vytvořeno množství filmů a příběhů na život a přežití Hugha Glasse. Jedním z nich je právě Revenant, který tento boj předvádí ve velmi líbivé a dalo by se říci i věrné podobě. Muži tehdejší doby museli být velmi tvrdí. Už jen pro přežití v končinách, ve kterých se vyskytovali, potřebovali notnou dávku odvahy, zkušenosti a síly. Hugh Glass rozhodně patřil k těm nejsilnějším z nich.