Retro biják: V sedmdesátkách byla hvězdou stříbrného plátna mladá a neukázněná čarodějka Saxana

S Milošem Macourkem mu to šlo i s tvorbou pro děti a filmy často ozvláštňoval pohádkovými motivy. Příběh mladé čarodějky, která prchne z pohádkového světa mezi lidi, nebyl určený jen pro děti a jeho cílem bylo přilákat do kina celé rodiny. Je nutno podotknout, že dobrodružství mladé čarodějky se nezrodilo v hlavách zmíněných pánů, ale původní text napsala Hermína Franková.

Šestnáctiletá Saxana, která navštěvuje školu, která ji má připravit na budoucí poslání, se ve škole hodně nudila. Chtěla opravdu čarovat, ale ve třídě to spíš byla samá teorie a zábava nikde.

Jednoho dne už učitelce selžou nervy a předvolá si Saxanu k tabuli, aby ji vyzkoušela z látky, která ji evidentně nudí. Jenže jak Saxana zjišťuje, nudná teorie je k čarování potřeba. Proměna na krkavce se jí nedaří a nakonec dostává trest – 300 let po škole.

Inspirovaná rozhovorem se školníkem (Vladimír Menšík), prchá do světa lidí a s ní přichází do socialistické společnosti trocha magie. Odnese to hlavně učitelský sbor. Její učitelka skončí s hlodáky a zbytek učitelského sboru rozšíři chov králíků jedné nadšené chovatelce.

A paradoxně Saxana, která prchala před autoritou, zjišťuje, že ani svět lidí není žádný holubník. V chápavém vrstevníkovi Honzovi (Jan Hrušínský) nachází věrného přítele, který jí rozumí. Svět lidí je najednou krásnější.

Zajímavosti

• Petra Černocká se v roce 1972 díky této roli stala nejúspěšnější herečkou roku. Díky velkému úspěchu filmu mohla procestovat státy jako Mexiko či Tunisko, kam by ji jinak nepustili.
• Po mezinárodním úspěchu filmu německý distributor požádal V. Vorlíčka o další propojení světa pohádek s tím reálným. Přál si však, aby hlavní postavou nebyla čarodějnice, protože ta by vlastně měla být záporná. Tak vznikla Arabela, které byl věnovaný celý seriál.
• Kašna na Pernštýnském náměstí, ze které Saxana vylézá, byla vyrobena na Barrandově, umístěna na pardubické náměstí a po natáčení bohužel zbourána. Mohla to být hezká atrakce a lákadlo pro turisty.
• O roli Saxany se ucházelo velké množství dívek a žen, mezi jinými i Milena Steinmasslová nebo Věra Špinarová, ale režiséru Vorlíčkovi se typově nejvíce líbila Petra Černocká, které bylo v té době jedenadvacet let.
• Barrandov tehdy udělal jedno z nejrychlejších kladných rozhodnutí ve své historii, pouhý jeden den po odevzdání scénáře byla schválena výroba snímku.
• Ve filmu se používala řada pro dnešní dobu už neobvyklých triků, neboť v roce 1971 nepřipadaly v úvahu žádné počítačové technologie. K realizaci musela posloužit vynalézavost a zručnost trikových tvůrců. Však za svou práci sklidili úspěch i za hranicemi. Filmový architekt Oldřich Bosák získal v roce 1973 na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges právě cenu za zvláštní efekty.

Filmová místa

Jako hlavní natáčecí místo si filmaři vybrali východočeské město Pardubice, ale jak už tomu u filmu bývá, některé scény realizovali i v jiných koutech země, a to například v okolí Berouna nebo přímo v Praze. Kromě barrandovských ateliérů si v pohádkové komedii zahrály Horní Jirčany, ve kterých se nacházela filmová restaurace, v níž se chtěla trojice „stěhováků“ najíst. Budova už neexistuje.

I když se hodně natáčelo v Pardubicích, filmaři si fotogenické město upravovali dle svých potřeb. Kupříkladu nemocnici si zahrály kasárny s několika drobnými dekoracemi. Ovšem filmová škola byla školou skutečnou. Stále stojí a dnes se jmenuje se ZŠ Staňkova podle ulice, ve které se nachází. Má novou fasádu, ale je stále k poznání. A děti v ní zlobí nejspíš stejně, jako tomu bylo ve filmu. Jen musí být vynalézavější, protože Saxana byla jen jedna.