Podvody i znásilnění předsedy JZD. Příběh z filmu, který komunisté poslali do trezoru

Měl talent, uznání i budoucnost. Pak přišel film, který změnil úplně všechno

V dějinách české kinematografie existuje řada zakázaných filmů, které skončily v pověstném trezoru. Jen málokterý z nich ale tak zásadně zasáhl do života svého tvůrce jako jeden nenápadný snímek z konce šedesátých let. Jeho režisér přitom rozhodně nepatřil mezi začátečníky. Naopak. Kritici v něm viděli jednoho z nejtalentovanějších filmařů své generace a mnozí očekávali, že právě on bude udávat směr českému filmu.

Jenže historie se někdy rozhodne napsat úplně jiný scénář.

Během několika měsíců zmizel nejen jeho nejnovější film, ale prakticky i on sám. Přestal natáčet, zmizel z filmových studií a jeho jméno se z veřejného prostoru téměř vytratilo. Dlouhá léta se o něm mluvilo jen šeptem. Co se vlastně stalo, že člověk s takovou budoucností najednou přišel o všechno?

Odpovědí byl film Stud. Příliš otevřený, příliš odvážný, příliš nepohodlný

Tím osudovým dílem se stal film Stud, který Ladislav Helge natočil v roce 1967. Do kin se dostal na jaře 1968, tedy v době, kdy se Československo nadechovalo ke změnám a zdálo se, že i film může konečně říkat věci naplno.

Helge se ale nespokojil s opatrnou kritikou. Jeho příběh ukazoval mechanismy moci, kariérismus, pokrytectví i systém, v němž se chyby zametají pod koberec a stranická příslušnost často znamená víc než spravedlnost. Hlavním hrdinou navíc nebyl žádný rebel ani odpůrce režimu. Byl to dlouholetý komunistický funkcionář, který postupně zjišťuje, že svět kolem něj stojí na lžích a morálních kompromisech.

Právě to bylo pro tehdejší moc až příliš nebezpečné. Film totiž nekritizoval jednotlivce. Nastavoval zrcadlo celému systému.

Premiéra přišla v nejhorší možnou chvíli

Když měl Stud premiéru 3. května 1968, nic nenasvědčovalo tomu, že se za několik měsíců všechno obrátí vzhůru nohama. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy však nastoupila normalizace a s ní i tvrdé čistky v kultuře.

Filmy, které byly ještě nedávno oceňované, začaly mizet z kin. Stejný osud potkal i Stud. Putoval do trezoru, kde zůstal více než dvě desetiletí. Celé generace diváků tak vůbec netušily, že takový snímek existuje.

Pro Ladislava Helgeho ale zákaz promítání představoval jen začátek mnohem větší osobní tragédie.

Film mu nezakázali jen promítat. Prakticky mu zakázali i budoucnost

Helge nikdy nedostal úřední dokument, na kterém by stálo, že už nesmí režírovat. Skutečnost byla ale možná ještě tvrdší. Nové nabídky nepřicházely, dveře filmových studií se před ním zavřely a z uznávaného režiséra se během krátké doby stal člověk, který se ocitl bez práce.

Aby uživil rodinu, musel hledat zaměstnání úplně mimo filmový svět. Pracoval například jako poštovní úředník, později i v pneuservisu. Muž, který ještě nedávno stál za kamerou a natáčel celovečerní filmy, se najednou ocitl v úplně jiné realitě.

Teprve po letech získal místo provozního režiséra v Laterně magice. K vlastní filmové režii se ale už nikdy nevrátil. Stud se tak stal jeho posledním celovečerním filmem.

Dnes patří mezi nejvýznamnější trezorové filmy

Ironií osudu je, že snímek, který kdysi režimu tolik vadil, dnes filmoví historici označují za jedno z nejodvážnějších děl československé kinematografie šedesátých let. Kritici oceňují nejen jeho režii, ale především nadčasovost témat. Touha po moci, korupce, klientelismus nebo ztráta osobní odpovědnosti totiž nezestárly ani po desítkách let.

Stejně jako řada jiných trezorových filmů získal Stud skutečné uznání až dlouho po svém vzniku. Diváci dnes často překvapivě zjišťují, jak moderně působí a jak odvážně dokázal pojmenovat problémy, o nichž se tehdy veřejně téměř nemluvilo.

Největší obětí nebyl film. Byl jí jeho autor

Příběh Studu je připomínkou doby, kdy mohl jediný film změnit lidský osud. Ladislav Helge nenatočil desítky celovečerních snímků, přesto zanechal v české kinematografii výraznou stopu. Bohužel také zaplatil cenu, kterou si dnes jen těžko dokážeme představit.

Zatímco film přežil a po letech se vrátil k divákům, jeho autor už druhou šanci nikdy nedostal. To, co mělo být vrcholem jeho kariéry, se stalo jejím definitivním koncem. Film Stud patří nejen mezi nejvýznamnější trezorové filmy, ale také mezi nejsmutnější kapitoly české filmové historie.