Noc na Karlštejně: Se zákazem žen to popletl Vrchlický a vytvořil základ pro hezkou legendu

Noc na Karlštejně: Se zákazem žen to popletl Vrchlický a vytvořil základ pro hezkou legendu
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Když sepisoval Jaroslav Vrchlický v roce 1884 divadelní hru, zřejmě si mylně spojil několik faktů dohromady. Z toho vyšel příběh o Karlštejně, kde nesměly pobývat ženy. A potom už se to hradem zkrátka táhlo.

Vrchlický tuto smyšlenou, ale zábavnou legendu postavil na skutečnosti, že nedaleko Karlštejna byl Karlík, který obývala císařovna. O tom, co ženy na Karlštejně nesměly, vypovídaly dobové záznamy, které si Vrchlický trochu poupravil. Historie zmiňuje podle kastelána hradu Karlštejn, Lukáše Kunsta, tento fakt:

 Jest zakázáno se ženami ve Velké věži léhati a spávati!

Tento zákaz byl skutečně ukotven v zakládací listině karlštejnské kapituly, ale týkal se pouze Velké věže. Celý hrad byl jinak stejně pohostinný k ženám i mužům. Ale kdyby to Vrchlický nepopletl, neměli bychom dnes romantický příběh z dílny Zdeňka Podskalského, ze kterého se nám do paměti vryly nádherné písně, jako třeba Lásko má, já stůňu…

Hvězdné obsazení hereckých hvězd, například Brodský, Brejchová, Kopecký, Höger, Marvan, Budínová, Kolářová nebo Hanzlík, se postaralo o mimořádnou oblibu tohoto muzikálového filmu.

V době natáčení probíhaly uvnitř Karlštejna nutné rekonstrukce, a tak filmaři zvolili náhradní řešení a interiéry hradu si vyrobili. Dnes by to film hodně prodražilo. Repliky se povedly na výbornou a diváci nic nepoznali. Karlštejn posloužil pro natáčení alespoň svým okolím, takže krajina je ve filmu autentická, a to dokonce i s nejpopulárnější scénou, kdy se před objektivem ocitl turista na kole a nikdo si toho ve střižně nevšiml, takže se dostal až do filmu ze středověku. Kolem hradu bylo vždy hodně zvědavců a obzvláště, když se tam pohybovali filmaři, takže nebylo úplně jednoduché zvědavce uhlídat.

Herci si ve filmu i zazpívali. Jedinou hvězdou, kterou zastoupila zpěvem Helena Vondráčková, byla Jana Brejchová. Ta měla i panický strach z koní, takže natáčení scény, kdy přijíždí na hrad na koni, bylo pro režiséra Podskalského zkouškou pevných nervů. Brejchová byla vystrašená i z toho, když kůň pohodil ocasem nebo hlavou. A to z původního cvalu Podskalský hodně slevil a koně dokonce vedl další člověk a od herečky se jen chtělo, aby vydržela sedět.

O průběhu natáčení si Podskalský vedl vtipný deník, který by možná vydal na další film.

Jak to bylo doopravdy

Karel IV. se s Alžbětou Pomořanskou oženil v roce 1363. Nebyl žádný mladík, ale v té době byl věk 47 let považovaný za úctyhodný. Sňatek to nebyl z lásky, jak už to bývalo, ale šlo o uklidnění opozice. Alžběta byla šestnáctileté dítě, ale Karla uctívala a měla ho ráda. Nakonec šest dětí, které Karlovi porodila, vypovídá o tom, že spolu trávili čas nejen na Karlštejně. Tam zase tak často panovník nejezdil a spíše ho využíval jeho syn Václav IV. Po něm už se moc tak významných lidí na hradě nezdržovalo.

Nejvíce se režisér zamyslel nad obsazením Alžběty Pomořanské, protože dle legendy to měla být silná žena, která „podkovy ohýbala a pancíře trhala“. Jenomže kdyby do takové role obsadil zemitou Helenu Růžičkovou, asi by příběh ztratil něco ze svého romantického kouzla.

Ve vysílání 23.12. večer na ČT1.

Zdroje článku: