Neskutečně působivý film o géniovi, kterému Bůh přál, ale svět ne. Jak se rodil film Amadeus

Nakonec se tříhodinové filmové podívané dočkali v roce 1986 i česká kina. Jádrem filmu se stal spor mezi geniálním skladatelem Wolfgangem Amadeem Mozartem a jeho rivalem Antoniem Salierim. Forman se nijak netajil tím, že ho životopisné filmy o hudebních skladatelích nikdy nezajímaly. To se změnilo, když byl v roce 1976 v Londýně na světové premiéře hry Petera Shaffera Amadeus. Příběh dvou skladatelů a boj průměrnosti a geniality ho zaujal natolik, že věděl, jaký film musí natočit. A udělal to moc dobře. Film obdržel 8 Oscarů z celkem 13 nominací, 4 Zlaté glóby a řadu dalších ocenění.

Český divák má nejvíce spojené jméno Formana s filmy Lásky jedné plavovlásky s Hanou Brejchovou a s hasičskou hořkosladkou komedií Hoří, má panenko.

Okupace Československa v roce 1968 přivedla Formana k myšlence odejít ze země, aby mohl pracovat svobodně. Od myšlenky k činu nebylo daleko, a tak se ocitl ve Spojených státech. Tam se mu začalo dařit, o čemž svědčil film Přelet nad kukaččím hnízdem s Jackem Nicholsonem. Film se tak ve své době stal jedním ze tří snímků (spolu s filmy Stalo se jedné noci a Mlčení jehňátek), které dokázaly získat 5 Oscarů v nejdůležitějších kategoriích. Po filmech Vlasy a Ragtime přišel na řadu Amadeus a Miloš Forman se odvážně rozhodl pro natáčení v Československu.

Od roku 1977 měl americké občanství a opakovaně žádal o vízum, aby se mohl vidět s rodinou a přáteli. Československé úřady ho však do rodné země nepustily.

Teprve natáčení velkofilmu bylo tak lákavé, že se Formanovi konečně povedlo navázat s úřady kontakt. Pro něj bylo mnohem praktičtější a levnější natáčet v Praze než ve Vídni nebo Budapešti. Navíc Prahu dobře znal a měl přátele v branži.

Praha byla na začátku osmdesátých let pro natáčení ideální. Historické domy, úzké uličky, kamenná dlažba. To bez větších úprav vytvořilo ty správné kulisy, ke kterým stačilo přidat jen dobové lucerny.

Formanovi bylo jasné, že bude během pobytu pod drobnohledem Státní bezpečnosti, a musel slíbit, že nebude vyhledávat disidenty. Mohl však přizvat k natáčení i české filmaře a herce. Šanci dostal kameraman Miroslav Ondříček, architekt Karel Černý, kostýmní výtvarník Theodor Pištěk. Němou roli kardinála si zahrál Zdeněk Mahler a ve filmu se objevili i režisér Vladimír Svitáček a herci Karel Fiala, Hana Brejchová, Karel Effa, Aťka Janoušková, Zdeněk Srstka, Jiří Krytinář, Jitka Molavcová a Pavel Novotný.

Filmaři chtěli natáčet i v areálu Pražského hradu, ale tam sídlil prezident Gustav Husák a povolení nedostali. Hodně se točilo na Hradčanech a na Malé Straně. Pozorný divák pozná Nosticovu ulici, Valdštejnskou zahradu nebo improvizované tržiště na Maltézském náměstí. Amadeus si vzal Costanze v kostele sv. Jiljí na Starém městě. Svou krásou se pochlubilo Stavovské divadlo v Železné ulici.

Interiér Salieriho domova, kde staršího skladatele objeví služebnictvo po pokusu o sebevraždu, je v Lazeňské ulici na Malé Straně v bývalém paláci velkopřevora maltézských rytířů. Palác vídeňského císaře Josefa II. byl umístěn do Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí. Jde o sídlo pražských arcibiskupů od roku 1562. Mimo Prahu filmaři zamířili také do Arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo na zámek Veltrusy.

Film se natáčel pod dohledem Státní bezpečnosti od ledna do července 1983. Určitě zajímavé je, že ve Stavovském divadle roku 1787 Mozart dirigoval světovou premiéru Dona Giovanniho.

Úspěch Amadea předčil očekávání

Snímek s rozpočtem 18 milionů dolarů jen ve Spojených státech vydělal za měsíc trojnásobek. O třetinu také vyskočil prodej gramofonových desek s Mozartovou hudbou. Kritika vynášela film do nebe.

Londýnskou premiéru poctil návštěvou princ Charles s princeznou Dianou. Amadeus byl zařazený do Národního filmového registru knihovny amerického Kongresu, aby se zachoval pro další generace. V roce 2002 Forman v Praze představil film po digitální úpravě a s vystřiženými scénami.

Zajímavosti

Traduje se, že když se Zdeněk Mahler v kostýmu kardinála a Vladimír Svitáček jako papež vraceli v kostýmech na Barrandov, žehnali kolemjdoucím z okna auta, a tak se rozneslo, že Prahu tajně navštívil Jan Papež II.

F. Murray Abraham přišel původně na konkurz na malou roli majitele divadla. Miloš Forman ho využil na čtení replik pro uchazeče na roli Mozarta, a tak se mu jeho projev zalíbil, že z něj udělal Antonia Salieriho. O roli Mozarta se ucházeli pánové Mel Gibson, Mick Jagger, Sam Waterston, Tim Curry, Mark Hamill nebo Kenneth Branagh. Nakonec ji dostal méně známý Tom Hulce.

Hulce musel cvičil denně čtyři hodiny na piano, aby jeho scény u klavíru vypadaly věrohodně. A dlouho musel trénovat nezaměnitelný smích, který je s Mozartem spojovaný.