Nejhorší filmy všech dob: Český muzikál bez hlavy a paty aneb proč měly „Decibely lásky“ zůstat jen písní

Jednoduchý děj, pokud jej tedy vůbec někdo pochopí

„Decibely lásky“ je muzikál, který byl roku 2016 natočený skladatelem, koncertním klavíristou, textařem a producentem Miloslavem Halíkem. Všimněte si, že ve vskutku bohatém seznamu vykonaných prací jaksi chybí povolání režiséra. Asi z nudy se proto spojil s Michalem Davidem, aby společně natočili hudební epos pojmenovaný podle jedné z nejznámějších písní Davida. Problém tkví v tom, že tím pádem spolupracovaly na filmu dvě osoby, co se nikdy moc ve filmovém světě nepohybovaly.

Děj decibelového trháku lze jen těžko pochopit. Popravdě, nejde vůbec pochopit, a to ačkoli tu hraje pouze česká herecká smetánka. Krátce řečeno jde o milostný příběh tří různých generací, jenže kvůli tomu zde hraje až moc hlavních postav. Tolik, že se v tom člověk snadno ztratí. Pro začátek máme důkladné duo popelářů, přičemž se jeden (Pavel Horváth) spíše soustřeďuje na tancování a ten druhý, Kristián (Rudolf Hrušínský nejml.), je velmi dobrý v tom nepracovat jako popelář. Kolem Kristiána, který se vyznačuje módně kreativně využitým šátkem na hlavě, se točí velká část děje. Od něj se totiž odvíjí hned dvě další dějové větve: jednou ta větev, na které sedí jeho zpívající dcerka (Marika Šoposká) a jeho ex-manželka (Lucie Vondráčková). Obě jsou ve filmu vidět jen zřídkakdy, i když se nakonec ukáže, že celou dobu o tu dceru asi šlo. Možná.

Na druhé větvi sedí jeho otec (Rudolf Hrušínský ml.). Ten je ředitelem jakési instituce, kde se léčí zranění sportovci, důchodci a role Ivy Janžurové. A teď to začíná být komplikované: Janžurová je teta Betky (Alžběta Bartošová), která tancuje spolu s její kámoškou Anetou (Aneta Vrzálová). Betka se zamiluje do Dana (Filip Cíl), který si musí kvůli prohřeškům s policií splnit několik hodin veřejných prospěšných pracích pod vedením Kristiána. Jeho sestra Danka (Petra Svoboda) se kvůli tomu zamiluje do Kristiána, protože její šéf (Roman Vojtek) je perverzák (a taky „báječný tanečník“). Všechny tyto spojitosti ale chápeme až tak v padesáté minutě po zhlédnutí filmu, když nad tím celým, chaotickým dějem dumáme v posteli.  

Songy

Pokud Michal David něco umí, tak je to skládat písně. A songy ve filmu se vskutku povedly. Jsou bezesporu chytlavé, člověk si je určitě zapamatuje. Bohužel se vůbec k filmu nehodí. Mimo dramatické balady, které si ve filmu zazpíval Hrušínským nejmladší s hlasem Davida, nenajdeme ve filmu ani jeden song, který by poposunul filmový děj někam dál. Během sexy fotoshootingu slyšíme song „Happy Birthday“ (i když tam absolutně nikdo nemá narozeniny), dcera Kristiána zpívá o krásných vzpomínkách (jenže my se nedozvíme proč) a na konec se dokonce objeví Karel Gott zpívající duet s Ivou Janžurovou. Jenže i ta píseň je pro samotný děj zcela zbytečná.

Úvodní, a speciálně pro tento film napsané „Všichni čuměj, čuměj, nekoukaj“, se překvapivě podobá známému songu „Love is all Around“ od skupiny Wet Wet Wet. Stačí anglický originál zrychlit 1,25krát a už to zní stejně.

Zklamání zažijí fanoušci písničky „Decibely lásky“. Ta se v celém filmu objeví pouze po dobu sedmi vteřin. 7 vteřin! Doslova jen „Ó ó ó, decibely lásky, ó ó ó, zbytečně se neříká“.

Hlavní nedostatky

Tento film má nekonečno nedostatků. Člověk by mohl vyjmenovat 100 nedostatků jen aby pak našel 250 dalších nedostatků. Od viditelných matrací pro kaskadéry, přes nechtěně do filmu zabudované civilisty, až po velmi zajímavý výběr kostýmů (modrý šátek na plešce a tričko s Mickey Mousem u starého pána). Zásadními nedostatky jsou ale jasně poznatelné filmové technické pomůcky, které ale byly všemi způsoby zkaženy.

Například metafory. V jedné scéně se Aneta rozhádá (mimochodem bez jakéhokoliv důvodu) s Betkou a společně s jejím přítelem zveřejní manipulovanou fotku nahého těla s hlavou Betky. Krátce na to všechny blonďaté holky v Plzni vyčítavě hledí na hnědovlasou Betku. Tato situace by dávala smysl pouze v případě, kdyby byla i Aneta blond. To ale není. Proto se ptám, proč ji zrovna pozorovali všechny blonďaté holky? Brunetám to nevadilo?

Dalším nedostatkem je ne dobře využité „fast forward“ natáčení. Fast forward se obvykle používá během rychlejšího vyprávění děje, film se má posunout bez toho, aby divák viděl veškeré detaily v životě postav. Tak si může každý představit vlastní část zápletky a film se tím stane individuálním zážitkem. Jenže tenhle film nemá jen jeden či dva takové skoky, ale skládá se pouze z přehnaných dějových skoků. Nemáme šanci se něco dozvědět o jednotlivých postavách. Kristián chce například druhou šanci. O první se nic nedozvíme. Navíc na začátku pracuje jako DJ, jen aby poté už nikdy jako DJ nepracoval. Dan a Betka se nejprve potkají, pak se nemají rádi, pak se milují, pak se nemají rádi, a nakonec se opět milují. Ani jednou nevíme, proč se jejich vzájemné city takhle extrémně mění.

V zásadě se dá říct, že ve filmu je hodně dobrých nápadů, které byly senzačně pokaženy. Sem tam si jako divák zazpíváte, ale děj nepochopíte, postavy nepoznáte a po příchodu Karla Gotta si stejně už na nic jiného nevzpomenete. Nemůžeme si stěžovat na herecké výkony, především stará garda hraje výtečně, přestože si nezaslouží takové texty. Konec konců musíme uznat, že katastrofální ohodnocení od ČSFD (9 %) si tento film určitě zaslouží. Pokud si ale chcete jen zazpívat a pobavit se nešikovným výtvorem, jsou „Decibely lásky“ pro vás jako dělané.