Naprosto odlišný pohled na známé pohádky

Naprosto odlišný pohled na známé pohádky
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Pohádky mají těšit děti i dospělé, měly by být zábavné, možná trochu poučné, a protože se často dětem předkládají před spaním, měly by být uklidňující a připravit je na poklidný spánek. Trendy se mění, ale pohádky jsou stálicí a jejich kořeny sahají daleko do historie.

Ne všichni však vnímají pohádky tak pozitivně. Někteří mají i zvláštní výklad toho, co vidí. Na jednom z webů, kde se scházejí hlavně maminky, se tématika vhodnosti pohádek pro zdravý růst dítěte občas také probírá.

Většina z nás má kreslené postavičky Křemílka a Vochomůrku za roztomilé skřítky, které naprosto dokonale namluvila Jiřina Bohdalová. Názor, který se na tuto pohádku objevil, je až šokující:

Křemílek a Vochomůrka je pro děti naprosto nevhodný, protože jim vlastně ukazuješ, že je normální, když spolu žijou dva gayové v pařezu, nemaj boty atd. To je správný model rodiny no?

O moc lépe z toho nevyšel ani polský seriál Bolek a Lolek:

Stejně tak Bolek a Lolek. Kde mají rodiče? Flákaji se po venku sami a nikdo se o ně nestará.

Jedna z návštěvnic webu byla zase pohoršená pohádkou Na vlásku:

„Já sem byla teda opravdu v šoku, když té princezně ve věži chtěl ten zloděj ukázat svého ptáka ohniváka, já sem úplně zkoprněla, nevím fakt, co si o tom mám myslet, dál už tam pak nic takového nebylo, ale tohle bylo vážně silný kafe. Viděla jste to některá???“

Naštěstí byla po ruce jiná maminka, která přispěchala:

„Mě to taky zarazilo, ale pak jsem to pochopila, že má tak pojmenovaný nůž.“

Došlo i na milovaného Shreka, který je podle jedné z návštěvnic satanský. S takovým názorem moc neuspěla, ale další účastnice diskuse dodala:

„Zrovna Shrek je tak trochu pohádka pro dospělé, pochybuju, že by děti vnímaly, proč lordu Farkwaardovi stojí pokrývka.“

Analýza pohádek je velice oblíbené téma a je zajímavé, co všechno jde v této „nevinné“ tvorbě pro děti vypátrat. Jeden z českých časopisů tématu věnoval před časem téměř vědecký článek.

Kupříkladu Plaváček měl opravdu namále. Košík není úplně nejbezpečnější plavidlo a s největší pravděpodobností by jeho strastiplná cesta neměla šťastný konec. Jeho šance však nebyla nulová a podle názoru odborníka by mohl přežít, pokud by byl nakojený, neprochladl a jeho putování by netrvalo více než dvanáct hodin.

Debata se vedla i o chaloupce z perníku. Dala by se postavit? Šanci by zřejmě mělo jen velmi malé obydlí a nesmělo by přijít do styku s vodou. To by asi v lese, kde stála, nebylo úplně možné.

Bádání o praktičnosti sedmimílových bot už zabrousilo až do hodin matematiky. Řeč byla o rychlosti, s jakou by se dala překonat 200 km vzdálenost. Pokud by byla 1 míle brána jako 1,6 km a krok trval asi dvě vteřiny, s délkou kroku 11,2 km by to trvalo 22,32 vteřin.

Z psychologické analýzy moc dobře nevyšla Šíleně smutná princezna, která byla označena za vyděračku. Není to úplně vymyšlené chování mladé rebelky, která se snaží vzdorovat a citově vydírat rodiče, aby si prosadila svou. Není však zaznamenaný žádný případ, kdy by někdo předstíral šílený smutek.

Nebyl to zrovna geniální nápad, když jeden ješitný král zakázal ve své zemi sůl. Jak uvádí dietní sestra, poddaní by bez přísunu soli byli ochablí, ztráceli by chuť a mohli by trpět i závratěmi a zvracením. Dlouhodobý nedostatek soli také snižuje schopnost myšlení. Dalšími příznaky jsou silná žízeň, pocit únavy, křeče svalů lýtek a prstů na nohou a deprese. Takoví poddaní by asi králi k ničemu užiteční nebyli.

Zdroje článku: