Pamatujete na holčičku z Chalupářů? Teď bojuje za lepší svět pro svou dceru

Když do života vstoupí postižené dítě

Pohledná a temperamentní žena neměla nikdy nouzi o muže a nebránila se ani vztahu s výrazně mladším partnerem, jako byl třeba brazilský tanečník Jonas Santos Santana. A nešlo o flirt. Tanečník s Mahulenou bydlel a pomáhal jí s dcerou Márinkou celé tři roky. Právě Márinka je středobodem hereččina světa. Mahulena Bočanová byla jednou vdaná za Viktora Mráze, se kterým se rozvedla po osmiletém manželství. Podle vyjádření Viktora Mráze byla Mahulena dlouhodobě nešťastná a chtěla žít jinak, což ho vedlo k rozhodnutí umožnit jí odejít.

Kromě odlišných životních stylů si manželství procházelo těžkou zkouškou kvůli Márince, která se narodila s poruchou autistického spektra a vyžaduje velice citlivý přístup. Po rozvodu tak herečka přizpůsobila celý svůj život dceři, která i v dospělosti potřebuje matčinu péči.

Kdo hodně dává, hodně dostává

V období covidu, kdy si většina herců zoufala, že jsou bez práce a tloustnou, Mahulena trávila mnohem více času s dcerou a jak uvedla, výrazně jim to zlepšilo soužití. Márinka udělala velký krok dopředu.

I přes intenzivní rodičovskou péči dokázala herečka skloubit kariéru i milostný život. Dcera, která nikdy nebude žít sama, jí sice život změnila, ale jak v jednom rozhovoru uvedla, vše je o zvyku a o smíření.

Neupírá si ani život na chatě a s Márinkou jezdí přes léto na Slapy. K chatě má silné pouto, protože ji postavil její otec s bratrem před šedesáti lety. Jako dítě tam zažila nejedno dětské dobrodružství, divokou pubertu a první lásky. Teď si tam jezdí užívat krásnou přírodu, výhled na jezero a klid. Občas si sice posteskne, že nikdy nemůže kvůli Márince úplně vypnout, ale stejně je s ní nejspokojenější. Jen jednou za rok si dopřeje týden volna bez dcery.

Na sociálních sítích ukazuje, že i život s autistou může být plný štěstí

Mahulena dokázala velice dobře využít i sílu sociálních sítí. Je to pro ni nejen vítaný přivýdělek za reklamu, ale bez předsudků ukazuje, jaký je život s autistickým dítětem. Dává i ostatním rodičům naději, že život s autistou nemusí být řehole a může být i plný štěstí a lásky.

V rozhovoru pro Vlastu uvedla:

Moje Mari je dospělá slečna, která navždy zůstane, řekněme, předškolním dítětem. Potřebuje stálý dozor, sama nikdy žít nebude. Vše je ale o zvyku a o smíření. Máme krásný, silný vztah a jsme šťastné. Ona samozřejmě proto, že si se mnou žije, potvora, jako v ráji. Ale kupodivu jsem velmi šťastná a vyrovnaná už i já. S Mari je život složitější, ale zároveň i plnější. Naučila mě být silná, neřešit kraviny, žít rovně, čestně, neobcházet nepříjemnosti, bojovat, nehroutit se a hlavně se radovat z toho štěstí, že se máme, z každé maličkosti, co se nám povede.

O své dceři říká, že je to andělská duše, kterou nelze nemilovat. Jako všechny ostatní rodiče postižených dětí ji trápí vlastně jen jediná věc. Musí stihnout zařídit dceři život pro čas, až se o ni nebude moct postarat. I proto se snaží, aby byl svět lepší.