Kristián: Lidé si zlobivého úředníčka Aloise Nováka zamilovali. On jim na oplátku ukázal, že plnit si sny je možné

Kristián: Lidé si zlobivého úředníčka Aloise Nováka zamilovali. On jim na oplátku ukázal, že plnit si sny je možné
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Hořkosladký příběh Martina Friče z roku 1939 patří k pokladům kinematografie. Příběh zdánlivě nudného úředníčka Aloise Nováka, který si jednou měsíčně vyráží do luxusního Orient baru, aby se na jediný večer proměnil ve svůdného a bohatého Kristiana, udělal z Oldřicha Nového nezapomenutelnou hvězdu.

Předlohou příběhu byla divadelní hra francouzského autora Yvana Noého z roku 1936. Roli krásky z lepší společnosti, jež Kristiana nechce nechat uprchnout, si na divadle zahrála Nataša Gollová. Ve Fričově znamenitém filmu ovšem Gollová ztvárnila zakřiknutou manželku titulního protagonisty – Mařenku. Elegantní a poněkud zahořklou Zuzanu si pak zahrála Adina Mandlová.

Alois Novák je bezvýznamným úředníkem cestovní kanceláře a doma má tichou a obyčejnou manželku, se kterou žije průměrný a nevzrušivý život. Jeho neklidná duše však touží po dobrodružství a svůj sen si jednou za měsíc plní.

To se promění ve světáka a jako záhadný a bohatý pan Kristian přichází do exkluzivního „Orient baru“, kde nešetří tučným spropitným a kde platonicky svádí krásné a elegantní ženy. Zahrnuje je smyšlenými příběhy o dobrodružství, která ho provází na exotických cestách. Jako zaměstnanec cestovní kanceláře má dost času, aby si nastudoval podrobnosti o zemích, kde nikdy nebyl, a to tak důkladně, že jeho příběhy působí hodně věrohodně.

Ženy podléhají kouzlu jeho sametového hlasu a na jeho přání poslušně zavírají oči. Kristian potom kvapně a sám opouští bar, aby za měsíc opakoval svou hru s jinou ženou. Tento dvojí život vede do té doby, než se v baru seznámí s inteligentní Zuzanou. Zuzana jeho jednání prohlédne a dokáže snílka vrátit zpět do reality a k milující manželce Mařence, která se mezitím s pomocí tety promění z šedé myšky v elegantní a moderní ženu.

Role, kdy Oldřich Nový konečně mohl zúročit svůj šarm a příjemný hlas

Právě v této roli vynikl jeho kultivovaný projev, na kterém si zakládal a kterým se odlišoval od jiných herců své doby. Diváky okouzlil i zpěvem s písní Jen pro ten dnešní den, která se stala hitem. Nový vytušil, že je to jeho příležitost ukázat, jak dobrým hercem je, a hodlal toho naplno využít. Vše měl promyšlené do posledního detailu. Dokonce si prosadil, aby ho kamera zabírala jen z pravé strany, protože usoudil, že tak vypadá nejlépe.

Režisér Martin Frič mu vycházel vstříc a na oplátku si vymínil, že Nový musí ve scénách s Mandlovou být vyšší než ona, což znamenalo, že dostával pod nohy cihly a kde to šlo, měl klobouk.

Slavný film se zrodil v té úplně nejhorší době

Všichni už zřejmě tušili, že přichází zlá doba, a tak se s natáčením spěchalo. Hotovo bylo za 23 dní. Náklady na film činily 675 tisíc korun. Nový zinkasoval 20 tisíc. Hodně peněz spolykala stavba luxusního Orient baru, který vznikl v ateliéru, ale byl dokonalou imitací skutečného baru. Nechyběl parket, barový pult, průchody do menších kójí.

Premiéra se uskutečnila sedm dní po vypuknutí druhé světové války v pražském kině Lucerna, tedy v době, kdy měli lidé úplně jiné starosti. I tak se film líbil, přestože se v českých fašistických novinách objevila i kritika. Paradoxně se film líbil i Němcům. Hodně jich pocházelo ze Sudet a česky uměli.

Teprve v roce 1954, kdy byla obnovená premiéra, se konečně film dočkal zaslouženého uznání a do kin na něj přišlo přes dva miliony lidí. Oldřich Nový byl z úspěchu tak nadšený, že chtěl natočit pokračování a na scénáři začal pracovat s manželkou Alicí. Bohužel na realizaci už nedošlo.

Filmem s můžete zpříjemnit odpoledne 11. listopadu na ČT1.

Zdroje článku: