Fenomén Bakaláři: 16 sérií, 561 příběhů napsaných převážně na náměty diváků, oblíbení herci a stále populární reprízy

Fenomén Bakaláři: 16 sérií, 561 příběhů napsaných převážně na náměty diváků, oblíbení herci a stále populární reprízy
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Bakaláři se dostali na televizní obrazovky už v roce 1972 a řadě lidí starší generace právě tyto krátké a humorné povídky utkvěly v paměti z dětství a mládí. Pořad, který se původně jmenoval Kufr za dveřmi, byl brzy přejmenovaný na Bakaláři vědy manželské, a nakonec se chytil zkrácený název Bakaláři.

U zrodu nápadu stál Vladimír Menšík, který napsal krátkou povídku, kdy manžel při banální hádce rozkopne dvířka kredence. Kufr, do kterého později žena skříňku zabalí, aby ji mohl odnést do opravny, manžel považuje za kufr, který mu žena sbalila, když se rozhodla ho vyhodit z domu.

Divákům se krátký a vtipný příběh zalíbil a psali si do televize o další povídky. Tvůrci z redakce zábavných pořadů se dohodli s Jaroslavem Dietlem (scenárista) a Miroslavem Plzákem (odborník na manželství), že budou psát scénáře pro další povídky. Jenže ani fenomenální Dietl neměl bezednou studnici nápadů, a tak někoho napadlo zapojit diváky. Život sám přece přináší jednu humornou situaci za druhou.

Diváci reagovali bleskově a do televize začaly chodit tisíce příběhů, z nichž se dala čerpat inspirace. Navíc, příběhy ze života byly přirozeně prosté, jednoduché a často s překvapivým rozuzlením. Lidé se bavili a představovali si, jak by se zachovali, kdyby se situace nestala Pepovi ze Lhoty, který poslal námět, ale přímo jim.

A protože je starou pravdou, že papír snese všechno, lidé začali psát i příběhy, se kterými se nikomu ve svém okolí nesvěřili. Styděli se. Příběhy z Bakalářů tak dokázaly diváky potěšit, pobavit, ale i poučit.

Jana Hlaváčová, zdroj: © Česká televize

Jaroslav Dietl napsal celkem 168 příběhů. Trval na tom, že chce vidět všechny dopisy s náměty, protože někdy mu stačilo přečíst jednu větu a věděl, že má v rukou skvělý úlovek.

Bohužel po roce 1980 už začala do příběhů zasahovat i politika a takové psaní ho už nebavilo, tak předal žezlo dalším autorům. Na obrazovkách se povídkové příběhy, které byly doprovázeny losováním loterie Mates v přímém přenosu, udržely až do roku 1987.

V Bakalářích se vystřídali herci nejlepší z nejlepších. Dělali to rádi a s potěšením, často šlo dokonce o drobné role. Velice často si v povídkách zahrál Vladimír Menšík, který Bakaláře moderoval a měl ve smlouvě, že případné obsazení v příběhu nebude mít honorované.

Režisér Dudek tak jeho služeb rád využíval. Původním moderátorem byl Miroslav Horníček, ten se ale tehdejšímu vedení televize zdál být moc velkým intelektuálem, nějaký čas tak pořad uváděla dramaturgyně Libuše Pospíšilová a tu nahradil lidový Menšík.

V Bakalářích se také objevily dětské hvězdy. Role se neobsazovaly konkurzem, protože na to nebyl čas, a tak pomocná režisérka vždy přivedla nějaké dítě a točilo se. Jedním z dětských herců byl například Jan Potměšil.

Nejbližší Bakaláři jsou k vidění 1. a 3. srpna na ČT1.

Zdroj článku:
  • autorský článek