Drbárna ze Strání – Kamarádi: Bez vody, bez peněz a bez jistoty. Stráně hledají záchranu

Místo zábavy začala být starostovská židle horká

Helena sice dostala od Holuba oznámení, že při projížďce kolem vodojemu bylo v okolí mokro a ze zdi vodojemu vytékal pramen vody, jenže jí to nepřišlo tak moc důležité. Kdoví, co viděl.
Jenže druhý den už byla prasklina pěkně velká a jedna domácnost za druhou přicházela o vodu. Když začali nespokojení obyvatelé chodit na úřad s otázkou, kdy poteče voda a co hodlá Helena dělat, začala být důchodkyně nervózní. Pokladna je skoro prázdná, Veronika daleko a žádné tradice, které by o prasklém vodojemu něco zmínily, ve starých kronikách nenašla.

U Musilových nebo u Liškové

Ani v hospodě neměli z havárie vody radost. Kája s Olím však začali řešit i jiný problém. Chtěli by spolu bydlet, jenže v domech rodičů to není ono. U Olího doma je už lidí dost a Kája musela zápasit s pocitem, že jim překáží. Navíc bydlení s hlučným a věčně naštvaným dědou vyžaduje pevné nervy. Olí měl zase podobné pocity nesvobody v domě Liškové. Ta například neocenila jeho novátorské vaření, kdy zkoušel rybí omáčku a zasmradil celý dům.

Nakonec s nápadem přišla Radka. Nad hospodou je patro, kde je jen prach a špína. Kdyby si tam vybudovali byt na vlastní náklady, Veronika by jim třeba dala nájem za korunu, a přestože by to byla velká investice a hodně práce, nemuseli by dojíždět z města, kde by museli splácet za nějaké samostatné bydlení hypotéku.

Bude se filmovat

Denisův kamarád vybírá lokace pro film, a tak přijel na pozvání do Strání, aby se po vesnici porozhlédl a nabídl ji produkci k natáčení. Největší radost měla Štěpánka. Mohla by si zahrát jako komparz ve filmu!
A skutečně se Stráně filmařům zalíbily, a tak přišla zajímavá nabídka. A právě včas.

Tonda Musil jako zachránce

Helena usoudila, že nejlepší bude, když starostování přehraje na Tondu Musila, který se jí jevil z vesnice nejschopnější a problém s vodou by mohl začít řešit. A nepletla se.
Tonda zamířil na ministerstvo do Prahy, aby získal nějakou mimořádnou dotaci, která by umožnila okamžitou opravu vodojemu. Dokonce to vypadalo, že to opravdu klaplo. Jenže druhý den přijel úředník z ministerstva, aby se domluvil, kolik peněz z dotací skončí v jeho kapse. To Musila tak šokovalo, že o peníze přišel.

Nebude vratka, nebude ani dotace,

zamumlal úředník a zmizel.

Tonda s Helenou zamířili za Majerem na zámek, aby se o tu hroznou zkušenost podělili. Majer na ně zíral jako na blázny. Proč mu nedali ten úplatek? Vždyť to je normální praxe! Zámecký pán zařídil na několik příštích dnů cisterny s vodou, ale financovat opravu vodojemu odmítl. Není banka.

A právě v tom okamžiku si Stráně plácly s filmaři. Denisův kamarád byl ochotný hned zařídit pro vesnici zálohu za poskytnutí obce k filmování, a tak opravě vodojemu už nic nestálo v cestě.

Jen Veronika, která se právě vrátila do Strání, nebyla z filmařů moc nadšená. A jak se ukáže, nároky filmařů zřejmě zaskočí celou vesnici a ještě bude „pěkně veselo“.