Václav Neckář se narodil v Praze, ale vyrůstal v severních Čechách. Rodina se pohybovala v divadelním prostředí. Než ztratil po roce 1948 otec angažmá, byl v ústeckém divadle hercem a tanečníkem. Maminka tamtéž pracovala jako ekonomka. Malý Václav měl rád zpěv a na jedné soutěži lidové tvořivosti si ho všiml dirigent orchestru Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí a začal chlapce využívat v dětských úlohách operních představení. Toto období skončilo v době, kdy mladý Neckář začal mutovat. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole se čtyřikrát neúspěšně pokoušel hlásit na DAMU a nakonec se uchytil jako elév v činohře mosteckého divadla. Už tehdy ho ale více přitahovala hudba. Poslouchal rokenrol a snil o tom, že vynikne jako sólový zpěvák. Studoval hru na klavír a zpěv, později se též zdokonaloval u profesora Karenina, u kterého začínal i Karel Gott. Patrně největší divácký ohlas zaznamenal jako princ v úspěšném komediálním muzikálu ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA, kde si zahrál po boku své kolegyně z divadla Rokoko Heleny Vondráčkové.