Doma jí otec říkal Jirko. Chtěl totiž syna a Jiřina jako kluk vyrostla. Běhala s tlupou kluků na hřišti za míčem, chodila lajnovat tenisové kurty a samozřejmě nosila nejraději kalhoty. Za úklid v biografu si s kamarády potom mohla vychutnat promítaný film. Možná tam vzniklo její přání stát se herečkou.