Češi milují televizní seriály už od 70. let a rádi se k nim vracejí
Když šel premiérový díl seriálu, ulice se vylidnily, chlapi spěchali domů z hospody a ženy daly děti rychle spát, aby si mohly vychutnat nové osudy televizních hrdinů. Tyto seriály dokázaly konkurovat i filmům v kině, přestože kino bylo i v každé větší vesnici a vstupenka byla za hubičku. Z dnešního pohledu nelze těmto „retro“ snímkům upřít výborné řemeslné zpracování a výborné herecké obsazení. Vše se natáčelo s velkou pečlivostí a herci neběhali po place se scénářem v ruce.
Trocha humoru
I přes notnou dávku ideologie, která je dnes tak intenzivně těmto seriálům vyčítaná, diváci moc boj hlavních kladných hrdinů za lepší zítřky nevnímali a soustředili se spíše na lidské osudy a problémy svých hrdinů. I tyto seriály byly plné špatných šéfů v práci, nevěrných partnerů a problémů s dětmi. A samozřejmě každá doba má své specifické problémy, které dnes vyvolávají spíše úsměv na rtech. Historii musíme příjmout a poučit se z ní. Schovávat ji není řešení.
Pokud patříte k nemalé skupině fanoušků retro seriálů, klidně si je dopřejte. Většinou je kritizují ti, co ani nevědí, o čem mluví, a někde si přečetli nadpis „povolaného kritika“, který si je jistý, že tyto seriály jen manipulovaly s lidmi a zkreslovaly historii. O pravdivém vylíčení historických událostí by se ovšem dalo debatovat i v moderní tvorbě. Pro starší generaci mohou být takové snímky příjemným návratem ke vzpomínkám na životní období, kdy sice nebyly v obchodě banány, ale možná řešili stejné starosti jako seriáloví hrdinové.
Honza Zeman (30 případů majora Zemana) chytal lotry a nebyl to žádný nesmrtelný hrdina. Často to sám pěkně schytal. Spíše než jeho uvědomění diváky zajímalo, že přišel o otce a o milovanou ženu a matku svého jediného dítěte. I přes pomoc matky si musel zvyknout, že je celá odpovědnost na něm, a později řešit, jak novou partnerku dcera přijme.
Problémy s dcerou musela řešit i Anna Holubová (Žena za pultem). Když zrovna neprodávala saláty, sýry a další lahůdky té doby, snažila se dětem vysvětlit, proč nemají otce doma. Kritika na „luxusní zboží“ v prodejně, která se vždy v debatě o seriálu objeví, je stejně nesmyslná, jako když dnes filmoví a seriáloví hrdinové sviští po Praze autem a kdekoliv chtějí zaparkovat, je tam volné místo. Vlastně je to stejný podvod. Tenkrát nastrčili tvůrci do prodejny pár věcí, které běžně v obchodě nebyly, dnes se nám snaží namluvit, že v Praze se dá kdekoliv a hned zaparkovat.
Ani Franta Bavor (Muž na radnici) to neměl jednoduché. Tady Jaroslav Dietl při psaní scénáře trochu přitvrdil a vzhledem k řešení problematiky výstavby a modernizace města z obrazovky ideologie stříkala. Ale opět se snažil k divákům dostat i lidské příběhy, a tak Bavor řeší smrt ženy, potíže syna i trampoty s nemanželskou dcerou. Ale jak by asi vypadal seriál o „Muži na radnici“ dnes. Možná by se za čtvrt století současný seriál také potýkal s kritikou.
Parta kombajnérů z Nepomuka (Plechová kavalérie) už také moc často na obrazovky nezavítá. S létem pro zemědělce, potomky původních zakladatelů JZD (kteří neřešili křivdy spáchané pří zakládání družstev), přicházel nejdůležitější okamžik roku – žně. Kombajny nemělo každé družstvo, a tak se obilí sklízelo jediným možným způsobem. Stroje na sklizeň putovaly od míst, kde bylo obilí zralé dříve, a „plechová kavalerie“ postupovala napříč zemí. Pro hodně řidičů to byl vítaný přivýdělek, a tak opustily na čas své běžné zaměstnání a přidali se do některé party, která sklízela úrodu. Vedoucí jedné výpravy, Vít Kubát, tak musí řešit ve své partě celou řadu problémů, a to nejen pracovního rázu, a z dnešního pohledu je to docela zábava.
Na některé seriály si posvítíme pěkně zblízka.
- Autorský text