Strašidla z vikýře: Terezka se má, děda je Rudolf Hrušínský a babička Jana Štěpánková

Strašidla z vikýře: Terezka se má, děda je Rudolf Hrušínský a babička Jana Štěpánková
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Na Nový rok 1988 šla do světa moderní pohádka Strašidla z vikýře v režii Radima Cvrčka. Hlavní hrdinkou pohádkového příběhu je dívenka Tereza v podání dětské herečky Katky Šulajové, která se v dospělosti zaměřila na režii. Je podepsaná pod několika epizodami seriálu V.I.P. vraždy, Přešlapy a Horákovi.

Dívenka Tereza přijíždí na prázdniny na venkov k prarodičům. Děda Ferdinand, kterého si zahrál Rudolf Hrušínský, je všeuměl a pro vnučku udělá ze dřeva strašidýlka, aby se mohla na zahrádce pořádně bát. Jedno ze strašidel, Cvikýř, jako zázrakem ožije a pomůže Tereze s potrestáním vesnického zbohatlíka – protivného Napakunka v podání Josefa Somra. Díky Cvikýřovi se dědovi také splní i jeho kutilský sen – vzlétne s pomocí rogala.

Strašidýlko Cvikýře namluvila osvědčená dabérka pohádkových postav Jiřina Bohdalová.

Přestože diváci nečekali od „moderní pohádky“ životní zážitek, přítomnost Rudolfa Hrušínského a Jany Štěpánkové byla zárukou dobrého řemeslného zpracování a pohádka se opravdu trefila do vkusu jedné generace dětských diváků. Prázdniny u dědy a babičky čekaly na celou řadu dětí a některé se při pobytu na venkově a mezi vrstevníky, kteří vyrůstali v jiném prostředí, necítily zrovna moc dobře. Takové funkční strašidýlko mohlo být vítaným oživením prázdnin. A hlavně ožije díky samotné Terezce.

záběr ze seriálu
záběr ze seriálu | Zdroj: Filmové studio Barrandov / TV Nova

I přesto, že jde o moderní verzi pohádky, nebude chybět klasický boj dobra a zla. Poctiví lidé si sice na spravedlnost budou muset nějakou chvíli počkat, ale dočkají se. Zlo, které představuje místní zbohatlík a nepoctivec Napakunk, bude nakonec za své činy potrestáno.

Pohádka nebyla ani po revoluci u diváků propadákem. Nejvíce si cenili hereckého výkonu Rudolfa Hrušínského, protože takového dědu by si přál asi každý z nás.

Natáčelo se třeba na zámku Račice poblíž Vyškova, pohled z rogala směřuje na Kojetín, záběry od vody pochází ze zatopeného lomu Drysice, který je poblíž Prostějova a Vyškova. Filmaři je velice oblíbený už od dob socialismu, kdy se zde natáčely scény pro československý sci-fi seriál Spadla z oblakov. Do lomu zavítaly v jedné epizodě i kamery Četnických humoresek.

Zdroje článku: