Strašení humorné i děsivé má na obrazovkách úspěch u dětí i dospělých

Strašení humorné i děsivé má na obrazovkách úspěch u dětí i dospělých
Dříve bylo strašení bráno jako celkem spolehlivá a osvědčená výchovná metoda, která alespoň na ty nejzlobivější malé děti zabrala. Nezlob, nebo si tě odnese čert!

Dnes už by údajně děti takovou psychickou metodu jen těžce zvládaly, a proto se strašení jednoznačně nedoporučuje. To nám však nebrání v tom, postrašit trochu i sebe. Film je pro to naprosto ideální způsob. Naším nejznámějším strašidlem je Bílá paní. Ve filmu se objevila hned několikrát. Asi nejznámější Perchtou z Borštejna se stala Irena Kačírková v komedii Zdeňka Podskalského z roku 1965. Ke zhlédnutí je v současnosti v nabídce Voyo.

Symbolem mnoha hradů a zámků se tak stala éterická postava zahalená do bílého hávu, jež se prochází po cimbuří.

Stopy Bílé paní se údajně objevily na více než stovce míst. První zmínky o tomto duchovi sahají až do 14. století a zajímavé je, že většina Bílých paní má i své jméno, které údajně dáma nosila během života.

Perchta z Borštejna, která pobývala v Českém Krumlově či na Rožmberku, se narodila buď v roce 1429, nebo 1430. Za svého života se stala doslova hračkou svého manžela. Ten ji krátce před smrtí žádal o odpuštění, to však nedostal. Rozzuřil se tak moc, že nebohou ženu proklel, a to navždy.

Perchta je také pověstná tím, že oznámila narození posledního Rožmberka, Petra Voka.

Zdeněk Podskalský se nechal inspirovat povídkou spisovatele Karla Michala. V příběhu se laskavé hradní strašidlo, šlechtična Perchta, stává v socialistické realitě obětí prolhaných a ziskuchtivých komunistických pohlavárů. Ti nemohou připustit existenci zázraků, které by mohly odhalit jejich vlastní neschopnost.

Rozverná komedie si dovolila až moc poukázat na neduhy společnosti. Cestu ke škole musela vydláždit Bílá paní. Když bylo potřeba, dokázala přivést vodu vodovodem i do té nejzapadlejší chaloupky, přestože to podle povolaných nebylo možné. Perchta tak v tichosti realizovala pro občany všechny práce, které jim byly roky slibovány.

Komedie bavila obyčejné diváky, ale politikům se moc nelíbila. Film putoval po třech letech do trezoru. Odnesla to i Irena Kačírková, která poté nemohla zavadit o pořádnou práci.

S filmem je spojená i nevyřešená krádež. Ztratily se velké fotografie, které byly použity při natáčení. Ty byly nasnímány tak, aby měl divák pocit, že se dívá na obraz. Šlo o velice povedené portréty herečky, a tak si někdo zřejmě udělal doma soukromou galerii.

Zdroje článku: