Slavný francouzský herec Jean-Paul Belmondo o filmovou slávu nestál a toužil po velkých divadelních rolích

Slavný francouzský herec Jean-Paul Belmondo o filmovou slávu nestál a toužil po velkých divadelních rolích
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Osud s ním měl ale jiné plány, a tak se z něj nakonec stala ikona francouzského filmu nové vlny, která přinesla do filmů uvolněnější a přirozenější projev. Aniž by si to Belmondo uvědomoval, vytvořil svým hereckým stylem nový typ hrdiny, kterého nešlo nemilovat.

Filmoví diváci si ho budou pamatovat hlavně pro jeho role v akčních a komediálních filmech, kde ztvárnil šarmantního a bláznivého hrdinu a vášnivého milovníka s nenuceným projevem okořeněným špetkou arogance.

Jako začínající umělec hrál v psychologických dramatech, a to ho ani moc nebavilo. Byla to jen malá náplast na odmítnutí, které obdržel, když se ucházel o místo ve vysněném divadelním souboru v Paříži.

Přišla šedesátá léta a film se začínal měnit, filmové postavy se více svým projevem podobaly reálným lidem. Herecký projev začal být přirozenější, lépe vypovídající o charakteru postavy.

Něco z filmografie

Jednu z prvních nezapomenutelných rolí vytvořil v italské historickém filmu CARTOUCHE z roku 1964. Děj zasazený do 18 století líčí osud legendárního vládce podsvětí, který miloval bohatství a ženy. Jednu z nich si zahrála mladá a nádherná Claudia Cardinale.

Jedna z prvních vydařených a hodně populárních komedii se Belmondovi povedla v roce 1964, kdy natočil francouzskou komedii Muž z Ria. Nejspíš právě touto rolí se inspiroval Steven Spielberg a George Lucas, když tvořili postavu Indiana Jonese o nějaký rok později.

V roce 1970 přišel do kin film Borsalino, kde se potkali dva nejžádanější herci té doby, Belmondo a Alan Delon. Stačilo přidat město se špatnou pověstí (Marseille) a krásnou ženu, gangsterka byla na světě.

Sedmdesátá léta zplodila mnoho filmů, které byly označeny jako kultovní. Pokud jde o komedie, tak Muž z Acapulca patří rozhodně mezi favority na vítěze. Francouzsko-italská komedie z roku 1973, kde se herec potkal z Jacqueline Bisset stvořila úžasnou dvojici. Dobrodružství nejschopnějšího agenta na světě Boba Sain-Clare nemůže nikdy zevšednět.

Ani francouzská komedie Zvíře z roku 1977 určitě nikdy neupadne v zapomnění. Tentokrát se herec škádlil s Raquel Welch a ta mu byla dobrou soupeřkou. Belmondo si zde střihl dokonce hned dvojroli: kaskadéra a zženštilého herce, kterého měl jako kaskadér nahrazovat.

Už za dva roky se objevila filmová pecka z policejního prostředí Policajt nebo rošťák. Tentokrát je herec trochu tvrdým, neústupným a samotářským policistou. Skvělý scénář doplnila i poutavá filmová hudba a jde o jeden z nejlepších filmů, které se Belmondovi povedlo natočit.

O herci

Jean-Paul Belmondo si užívá zasloužilého odpočinku a divákům zanechal celou řadu skvělých filmových příběhů.

Zajímavé je, že ač se našel v rolích rošťáků, svérázných policistů a roztomilých bláznů, pochází z velice seriózní rodiny uznávaného sochaře a malířky. Už od dětství ho matka brala často do divadla a rodiče ho tímto směrem vedli. Vystudovat konzervatoř, ale když žádal o přijetí do vysněného hereckého spolku, nevzali ho. Možná proto si občas zahrál ve filmu a ani o to moc nestál. Prosadit se na prknech, co znamenají svět, se mu podařilo až v devadesátých letech.