Dvě sestry, dva velké talenty: O herečkách, které mají v rodokmenu šlechtickou krev

Dvě sestry, dva velké talenty: O herečkách, které mají v rodokmenu šlechtickou krev
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Není to tak neobvyklé, že herecký a komediální talent mají i sourozenci a pro příklad nemusíme chodit daleko. Všichni určitě znáte Zuzanu Norisovou a její sestru Soňu, Terezu Brodskou a méně známého Marka Brodského nebo dvojčata se zvučným příjmením Forman, Matěje a Petra.

Magda Vášáryová

Nedávno jsme se rozloučili s příjemným bavičem Milanem Lasicou. I on měl za manželku a švagrovou herecké sestry. Manželka Magda Vášáryová (1948) si kromě herecké práce vyzkoušela i práci v diplomacii, ale v povědomí českých diváků zůstane určitě ještě mnoho let jako báječná manželka správce pivovaru z filmu Postřižiny (1980), která dostala na zadek před celou správní radou pivovaru a léčila svého doktora tak, že běhal po pivovaru jako smyslů zbavený. Který muž by nechtěl tak báječnou ženu, která snídá pořádný kus vepřového a zapíjí to pivem a v rámci hry se nebojí vylézt v bílých šatech na tovární komín.

I kdyby Magda nenatočila jiný film, v Postřižinách, které velice povedeně natočil Jiří Menzel podle knihy Bohumila Hrabala, zůstane tato slovenská herečka nesmrtelná.

Přesto, že svůj talent ukázala už v mládí, moc se jí do herecké profese nechtělo. Mohla za to její první velká herecká zkušenost při natáčení filmu Markéta Lazarová, pod režijním vedením Františka Vláčila z roku 1967. Tento film je dodnes považovaný za skvost československé tvorby, který syrovým způsobem líčí život ve středověku. Jde o zpracování knižní předlohy Vladislava Vančury. Herečka měla v té době 16 let a pro její nezkušenost byla pro Vláčila ideální volbou. Magda měla ale o herecké profesi jinou představu, než s čím se setkala při natáčení na Šumavě. Byla daleko od domova, zameškala hodně školního vyučování a místo líčení ji každý den v maskérně špinili, aby vytvořili iluzi dívky ze středověku.

Je dobře, že nakonec herectví přece jen zvítězilo a něž Magdu povolal v devadesátých letech Václav Havel do diplomatických služeb a poslal ji do Rakouska, stihla vytvořit celou řadu rolí. Zajímavostí je, že si pohrávala s myšlenkou studovat matematiku, což je kontrastem toho, proč velká část herců volí studium herectví, kde matematika není. Je také velice talentovaným řečníkem a domluví se šesti jazyky.

Emília Vášáryová

Její starší sestra Emília (1942) se naplno věnuje herectví přes 50 let. Sestry pochází z učitelské rodiny (otec József Vásáry byl členem maďarské šlechtické rodiny Vásáryových) a Emília už od raného dětství hrála amatérské divadlo. O své profesi nikdy nepochybovala. I po rozpadu Československa si zahrála v celé řadě českých filmů. Tím nejznámějším je určitě komedie Pelíšky (1999) Jana Hřebejka. Vytvořila roli manželky cholerického bývalého odbojáře Krause v podání Jiřího Kodeta. Původně nabídku na roli dostala Iva Janžurová, té se ale nelíbilo, že postava zemře a režisér ji nevyhověl a nezměnil scénář. Emília byla z nabídky nadšená a když se nad natáčením vznášely pochybnosti, protože nebylo dost peněz, nabídla se, že bude hrát i bez honoráře. Herečku jste mohli vidět také v další české komedii Václav (2007) s Ivanem Trojanem nebo ve snímku Nestyda (2008) s Jiřím Macháčkem. V roce 2001 byla v novinářské anketě zvolená „Slovenskou herečkou století“. Na rozdíl od své mladší sestry je Emília stále ve své profesi aktivní. Ve sbírce mnoha získaných cen má i Českého lva za vedlejší roli ve filmu Horem pádem (2004).

Zdroj:

  • autorský článek