Pohádka Dvě Mařenky: Z cyklu pořadů pro neslyšící se objeví nový pohádkový příběh i s titulky a dabingem

S laskavou a pracovitou Mařenkou z podzámčí by si však dračici ze zámku opravdu nemohl nikdo splést. Ale jen dokud se díky kouzlu moudré kořenářky zhýčkaná Mája neprobudí v chudobné chaloupce a hodná Mařenka v přepychu na zámku. Pozná pak vůbec někdo, že před ním stojí úplně jiná osoba? Naučí se princezna Mája laskavosti a dosáhne Mařenka toho, po čem nejvíc touží? Klasický pohádkový motiv zpracoval osvědčený scenárista Michal Čunderle (O vánoční hvězdě) a režie se ujal Ivo Macharáček (Tajemství staré bambitky).

Veselá pohádka Dvě Mařenky navazuje na tradici vánočních příběhů natočených s neslyšícími herci v českém znakovém jazyce. Jsou taktéž opatřeny skrytými titulky a dabingem. Filmaři si pro natáčení vybrali Průhonický zámek a jeho park. Ve stejných lokacích vznikla v roce 1969 legendární černobílá televizní pohádka Popelka s Evou Hruškovou v titulní roli.

Režisér Ivo Macharáček k pohádce dodává, že jde o klasický pohádkový příběh, který má v podtextu vztah mezi rodiči a dětmi i o to, že při výchově jsou pozornost a láska důležitější než hmotné statky.

Zatím má ve své filmografii dvě pohádky, přičemž obě měly mimořádný úspěch. Tajemství staré bambitky je od své premiéry v roce 2011 pravidelnou součástí svátečního programu České televize a loni poprvé na Štědrý den viděli diváci pokračování Tajemství staré bambitky 2.

A jak se pohádka ve znakové řeči natáčí, prozradil režisér:

V podstatě nonstop jsem měl vedle sebe tlumočnici Danielu Novákovou, která nejenže tlumočila moje požadavky hercům, ale hlavně tlumočila jejich reakce mně. Práce s hercem je vždy hlavně o dialogu. Potřebuju vědět, jak herec roli vnímá, co je mu blízké, ale i čemu nerozumí, jak ho můžu lépe motivovat. Takže bez tlumočení by to nešlo. Navíc pro spoustu běžných abstraktních výrazů neexistují znaky, a tak musí tlumočník moje myšlenky ještě mnohokrát dovysvětlit. Byla to často zdlouhavá, ale velmi zajímavá práce. Ve většině záběrů musí být vidět hercům na ruce.

Jaká jsou další specifika?

Ano, je to velmi specifický formát, a i zřejmě proto jsme, aspoň co já vím, jediná televize v Evropě, která dokázala tento formát zpracovat a připravit pro diváky. Specifik u tohoto formátu je celá řada, pokusím se vyjmenovat jen ty základní. Hercům musí být vidět na ruce, herci se navzájem musí vidět, není možné znakovat ve velkých celkových záběrech, protože poté se už jazyk stává nečitelným. Když postava mluví, nemůže v tu chvíli držet v ruce žádnou rekvizitu, pro znakový jazyk potřebuje obě ruce. Akce před záběrem se dává mávnutí rukou, když se během záběru něco pokazí, není možné zařvat: Stop, pojďme na začátek! Do scény vběhne asistent, který na sebe musí všechny herce upozornit a poté máváním natáčení zastaví. Pak musí nastoupit tlumočník a vysvětlit, co se stalo, a připravit záběr opět na začátek. To je jen pár příkladů, ale specifik při této práci je opravdu mnoho.

Jaký příběh budete ve Dvou Mařenkách vyprávět?

Dvě Mařenky, to je příběh podle klasické předlohy. Bohatou, rozmazlenou, línou a nevychovanou princeznu vymění moudrá kořenářka s vesnickým děvčetem, které je princezně k nerozeznání podobné, a chce ji „převychovat“. Mařenka z chaloupky na oplátku získá na zámku možnost vystudovat.

Dvojroli si v pohádce zahrála Monika Goldefusová, která si před kameru stoupla už před čtyřmi lety. Z pohádek má nejraději Tři oříšky pro Popelku a ráda by si někdy zahrála v pohádce roli vodnice, moudré královny, zlé čarodějnice a čerta.

Sedm pohádek ve znakovém jazyce tlumočených do češtiny – O kouzelné rybí kostičce, Loupežnická balada, Kde bydlí strašidla, Vodníkova princezna, Nejkrásnější dar, Nepovedený čert, Vánoční království – je už teď dostupných v iVysílání České televize.