Krev na place a zlomené kosti. Natáčení legendárního Fanfána Tulipána bylo mnohem drsnější, než diváci tušili

Dobrodruh s velkým srdcem, který miloval víno a hezké ženy, „Fanfan la Tulipe“, se stal hrdinou hned několika celovečerních filmů. V roce 1907 debutoval černobíle v němém filmu Alice Guyové, poté se vrátil na výsluní v roce 1925 ve filmu Reného Loprince. V roce 1952 byl poctěn celovečerním filmem Christiana-Jaqueho, po něm následovala řada komiksů. V roce 2002 potom Luc Besson uvedl remake filmu, který režíroval Gérard Krawczyk. 

Určitě nejoblíbenější ztvárněním dobrodružného života Fanfána Tulipána byl film, který ve Francii vyšel v roce 1952 a následující rok pobláznil Spojené státy. Celovečerní film Christiana-Jaqueho, který je dnes považován za mistrovské dílo dobrodružných filmů, získal v roce 1952 Stříbrného medvěda na filmovém festivalu v Berlíně. Ve stejném roce získal i cenu za nejlepší režii na filmovém festivalu v Cannes. Důkazem jeho mimořádné slávy po celém světě je to, že Fanfán Tulipán byl prvním francouzským filmem v historii, který byl dabován do čínštiny.

Gérard Philipe a Gina Lollobrigida

Pro herce šlo o jednu z jeho nejslavnějších rolí, a i přes brzkou smrt (zemřel v 37 letech na rakovinu jater) se stal hereckou legendou. Pro nádhernou Ginu Lollobrigidu šlo o první francouzsky mluvený film. Italská hvězda se s Philipem setkala před kamerou i o pár měsíců později ve filmu Krásky noci.

Potíže při natáčení

Po celou dobu, kdy se film točil na jihu Francie na statku v Grasse a na hradech Castellaras, Maintenon a Sospel, se štáb i herci museli potýkat s řadou nepříjemností a úrazů.

Kvůli počasí byli všichni na venkově v obležení ovádů, kteří znepříjemňovali život hercům a protahovali natáčení scén, kde bylo potřeba koní. Nebohá zvířata byla z ovádů hodně nervózní.

Gérard Philipe usoudil, že bere tak velký honorář, že zastane i scény, které by mohl natočit kaskadér. Zranění na sebe nenechala dlouho čekat. Kromě různých odřenin a naražených kostí měl také propíchnutou ruku a roztržené čelo. Různá zranění měli i ostatní herci, od vykloubených ramenou přes zlomeniny končetin. V jednu chvíli bylo natáčení na dva týdny pozastaveno, aby se herci mohli dát dohromady.

Ani Gina Lollobrigida nebyla ušetřena. Nejprve si musela protrpět propíchnutí uší, aby mohla nosit náušnice, a potom si způsobila úraz, který všechny vyděsil. Když byla na ramenou jednoho z komparzistů během natáčení, narazila obličejem do trámu a zlomila si nos. Krve teklo hodně a herečce otekl nos, ústa i čelo. Chvíli ležela na podlaze, potom se zvedla a zeptala se, zda natočí záběr znovu. Byla jediná, která nevěděla, jak vypadá, a dokonce jí nechtěli ani ukázat zrcadlo. Když jí ho potom jeden z komparzistů podal, údajně „nelidsky“ vykřikla a omdlela.

Naštěstí se jí díky kosmetické chirurgii brzy krásný vzhled vrátil a za pár dní mohla znovu točit.

Z dob natáčení se zachoval němý dokument, kde je několik zajímavých záběrů. Je to také pohled na to, jak probíhalo natáčení před více než sedmdesáti lety.