Láska nebeská (2003): Vánoční klasika každoročně pobuřuje feministky

Láska nebeská (2003): Vánoční klasika každoročně pobuřuje feministky
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Stalo se už tradicí, že evropské i americké televize ve vánočním programu najdou místo na romantický doják Láska nebeská. A každým rokem se ve stejný čas objevují v tisku i na internetu rozhořčené hlasy, které by tento film nejraději zavřely někam do kumbálu. Co jim na vánoční klasice režiséra Richarda Curtise tak vadí?

Podle publicistky Hadley Freeman se ve filmu Láska nebeská považuje za přirozenost, že vysoce postavení muži z pozic šéfů sexuálně obtěžují svoje ženské podřízené, a ještě to nazývají "láskou". Ideální partnerkou je pak taková dívka, která nejenže hezky vypadá, ale navíc je také tichá a poddajná. 

"Hugh Grant, Colin Firth, Alan Rickman, ti všichni hrají nadřazené samce, zatímco většina žen se nachází v nižším sociálním či profesním postavení a pasivně čeká, až ji někdo z těch vážených pánů obejme na letišti," píše Hadley Freeman. 

Kritička Lucy Cosslett si zase každé Vánoce klade otázku, proč proboha postava ztvárněná herečkou Laurou Linney nemůže mít románek s kolegou a zároveň se starat o svého mentálně postiženého bratra? Znamená to snad, že všichni muži automaticky utíkají, když chce jejich partnerka věnovat pozornost i svému sourozenci?

Momentů, které popudí nejen feministky, je v Lásce nebeské určitě dost. Většině diváků to nicméně nebrání v tom, aby si u závěrečné scény každoročně poplakali dojetím.