Knoflíkáři: Skvost, který měl být pouze skečem. Zkuste si, zda zvládnete odpovědět na všechny otázky z kvízu

Stručný děj

Pro ty, kteří o Knoflíkářích nikdy neslyšeli, je zde pár informací, které by měl znát každý. Jedná se o film složený z několika povídek. Různá doba, různá místa, ale přesto jsou propojené. I když ve výsledku jde o barevný film, nadšenci si užijí i jednu černobílou povídku, která vdechne příběhu mrazivý podtón.

Film byl natočený v roce 1997. Jelikož se blížil konec tisíciletí, který v mnoha lidech budil obavy, film se zaměřuje právě na ohlédnutí se za tím, jak se svět změnil, co lidé světu dali a vzali. Dále se také zaměřuje na jednotlivé postavičky v povídkách, které znázorňují obrazy lidské společnosti, od všedních po extrémy.

Pro představu, v jedné povídce si lidé stěžují na počasí a strasti s ním spojené, jako je nemožnost zapálit si tabák. Zatímco se tři lidé handrkují nad válkou a nesmyslným deštěm, netuší, že nad jejich hlavami se Američtí letci dohadují o „zkurvené pumě“, kterou mají za úkol někde vypustit. Kokura, kde je oblačno a vlhký tabák, netuší, že o vlásek unikla katastrofě. Od té doby se říká „Štěstí jako v Kokuře“.

Ochotný taxikář a klapající zuby

Kromě historie se děj podívá i do tehdy současných pražských ulic. Taxikář potká zákazníky, kteří by rádi měli zážitek v podobě sexu za jízdy. Taxikář souhlasí, ale muž z páru má problémy s erekcí, kterou žena bravurně svede na to, že je muž vegetarián. „Nežereš maso, a tak seš nějakej nedokrvenej.“

Dalším zákazníkem taxíkáře je podezřívavý manžel, který jede načapat svou ženu. Během jízdy se odkryje příběh muže za volantem a jeho seznámení se ženou. Žárlivý manžel je po nezdařené akci, kde načapal dva cizí lidi, šťastný, že to nebyla jeho žena. Divák ale ví víc než oba pánové a je donucen cítit s nimi. Podívejte se sami.

Trhání knoflíků z gauče je dobré, trhání protézou je lepší, trhání knoflíků protézou drženou v zadnici? To už je pro fajnšmekry. Věřím, že i pouhou jednou větou tato povídka zaujala hodně.

Knoflíkáři nejsou klasickou komedií. Je to hořký humor s důrazem na zamyšlení. Nelze ale popřít, že v nejednom okamžiku se divák od srdce zasměje. „Je mrtvá, tak ji nech!", to je legendární hláška, která jednoho člověka potkává ve dvou různých úhlech pohledu. Jeden okamžik dokáže změnit přesvědčení člověka a jeho život.

Více by bylo na škodu prozrazovat, koneckonců film je natočený tak, že nic nedokáže popsat to, co ukazuje. Hodnocení na ČSFD (Československá filmová databáze), je nadprůměrné, 80%.