Karlík a továrna na čokoládu: Několikrát přepsaný příběh a skutečná čokoláda na natáčení

Na motivy knižní předlohy

Autorem knižní předlohy, podle níž film vznik, byl britský romanopisec Roald Dahl. Kniha pochází už z roku 1964.

Autor se při psaní inspiroval vlastními zkušenostmi z dětství. Pamatoval si totiž tehdejší konkurenční boj mezi dvěma významnými čokoládovnami – Cadbury a Rowntree's. První verze příběhu byla odlišná, pracovala s motivem deseti zlobivých dětí. Dahl však na popud svého synovce knihu přepracoval.

Čokoláda při natáčení

Tvůrci filmu spotřebovali opravdu úctyhodné množství čokolády – celkem 1850 tabulek. Pro film ji dodala společnost Nestlé.

Na vytvoření stěžejního prvku v podobě Čokoládové řeky bylo použito celkem 781 930 litrů falešné čokolády. Na vodopád muselo stačit „jen“ 145 475 litrů. Původně se uvažovalo o tom, že půjde o čokoládu reálnou, od této myšlenky však bylo nakonec upuštěno.

Paradoxem je, že samotný představitel Willyho Wonky Johny Depp byl v dětství na čokoládu alergický.

Minimum efektů

Režisér Tim Burton se při natáčení projevil jako nefalšovaný perfekcionista. S digitálními efekty se proto šetřilo a maximum možného se točilo tak, aby byly rekvizity reálné.

Skutečná tak byla například lízátka a jablka na cukrových stromech. Podobně ve třídírně oříšků si zahrály živé veverky. Bylo jich dokonce čtyřicet a byly cvičené. Než se zvířata naučila vše potřebné pro film, trvalo to 19 týdnů.

Druhá adaptace

Slavný film Tima Burtona není prvním pokusem převést osud excentrického majitele čokoládovny na filmové plátno.

Původní snímek pochází z roku 1971. Muzikál dostal název Pan Wonka a jeho čokoládovna. V hlavní roli se představil americký herec Gene Wilder. Kritici adaptaci chválili, velkého diváckého úspěchu se však snímek nedočkal. Zklamaný byl z výsledné podoby snímku i samotný autor knižní předlohy.