Kafe a cigára (2003): Svět se změnil, dokonce i Jarmusch přestal kouřit

Mezitím se svět okolo Jarmusche začal proměňovat. Intelektuální rozhovory nad kávou v oblaku cigaretového dýmu přestaly být v novém miléniu běžným koloritem amerických měst, na místě zakouřených kavárniček se zažloutlými stěnami se začaly objevovat řetězce rychlého občerstvení a obchůdky s mobilními telefony. Posledním hřebíkem do rakve kavárenské kultury pak byl zákaz kouření ve veřejných prostorách, který od roku 2008 přijímal jeden americký stát za druhým. Kafe a cigára se tak staly jakýmsi historickým dokumentem a jejich černobílé provedení tento dojem mimoděk podtrhuje. 

Dnes se už žádný americký novinář o Jarmuschově snímku nezmíní, aniž by přitom čtenářům připomněl, že cigarety a káva škodí zdraví. Dokonce i sám Jarmusch přestal kouřit. Postupně skoncoval se všemi drogami včetně tvrdého alkoholu. "Zbavit se cigaret bylo nejhorší. Myslím, že je mnohem jednodušší vzdát se heroinu než nikotinu... Před lety jsem navíc zjistil, že mi nedělá dobře červené víno. Takže si dám občas už jen sklenku suchého bílého nebo šampaňské," přiznal režisér.