Jitřní záře: Krátká minisérie plná emocí pokračuje

Jitřní záře: Krátká minisérie plná emocí pokračuje
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Malé dítě se stává středem sporu, kde se každý snaží prosadit svou pravdu. Existuje ale vůbec odpověď na otázku, kde začíná a končí svoboda jedince rozhodovat o tom, jaký život povede a jaký start připraví pro život svým dětem?

Herečka Petra Bučková, která ztvárnila hlavní ženskou roli, po natáčení řekla, že správnou odpověď není snadné najít.

„V tomhle příběhu není černá a bílá, hrajeme s Janem Plouharem milující pár, který není snadné mít za sousedy. O žádné z postav, které v Jitřní záři vystupují, se nedá říct, že má pravdu. Všichni mají totiž tu svoji.“

Co přineslo nové pokračování příběhu dvou mladých lidí toužících po svobodě

Po návštěvě místní nemocnice se budoucí rodiče rozhodli přivést potomka na svět doma. To trošku uvedlo do šoku rodiče budoucí maminky, kteří přijeli dceru navštívit a nejsou schopni pochopit, proč si jejich vystudovaná dcera vybrala život v polorozpadlém domě s mužem, který nemá v úmyslu pracovat, aby uživil rodinu.

Když se dozví o plánu rodit doma, začínají se o dceru bát. Ta je stále uklidňuje, že právě takový život chce a je šťastná. Zároveň matku žádá, aby její rozhodnutí respektovala.

A jednoho dne za rozbřesku přijde na svět děvčátko. Otec dívku v euforii nad zázrakem zrození života pojmenuje Jitřní záře. Tímto okamžikem začíná nerovný boj mladé rodiny proti zbytku světa.

Obyvatelé vesnice jsou rozhodnuti mladé rodině život znepříjemnit, jak to jen půjde. Na druhou stranu, i oni mají svou pravdu. Starosta oběma sežene práci, kterou odmítnou. Tím ještě přilejí olej do ohně. Vedení obce se jim pomstí tím, že jim nepovolí pokácet stromy na obecním pozemku v blízkosti domu, oni stromy pokácí a malér je na světě.

A do toho začíná trable s malou Jitřní září. Rodiče potřebují rodný list, aby měli nárok na sociální dávky. To obnáší zaregistrovat dítě na matrice. Matrikářka odmítá takové jméno uznat, navíc se jí dotkne chování otce dítěte a upozorní na alternativní rodinu sociálku.

Boj systému a státu vrcholí odebráním dítěte. Děvče je zdravé, nakrmené, domácnost čistá, matka pečující. Přesto sociální pracovnice usoudily, že v ústavní péči bude dítěti lépe.

Na čí straně je pravda?

Zdroj článku: