Na obzoru už cválají dva jezdci, Vinnetou a jeho bílý bratr Old Shatterhand, a to znamená, že začaly prázdniny

V první polovině šedesátých let se v Evropě začaly točit dva typy westernů, které se snažily vzít si to nejlepší od svých amerických kolegů. V italské produkci byl velký zájem o tzv. spaghetti westerny a pak se točily „indiánky“ vytvořené v jugoslávsko-italské koprodukci. Ty vycházely z dobrodružných knih Karla Maye, ale zase tak moc se své předlohy nedržely, spíše si vypůjčily postavy, které už měly ve své knižní podobě své fanoušky.

Nikdo nečekal, že se tyto barevné filmy, které těžily hlavně z nádherných exteriérů a divákům servírovaly naivní a romantické představy o dobrodružství na americkém Západě, stanou pro mnoho generací dětí i dospělých tak atraktivní.

V centru byli hrdinové, kteří stáli vždy na straně utiskovaných a bojovali proti bezpráví. Že se filmy natáčely mezi chorvatskými azurovými jezery, křišťálovými vodopády a skalisky, to nikdo neřešil. Tak si několik generací diváků představovalo ten pravý dobrodružný Západ.

Nakonec ani Karel May nežil roky mezi indiány, aby se něco dozvěděl o jejich životě. Ale určitou etapu svého života o tom dost mlžil, protože chtěl zachovat ve svých příbězích zdání pravdivosti.

Šedesátá léta ovlivnila nejen vkus filmových diváků, ale byla u zrodu filmů, které se staly bez nadsázky nadčasové. A nejde jen o indiánská dobrodružství. Zrodila se třeba i filmová Angelika nebo Fantomas.

Bylo jasné, že se na vlně úspěchu indiánských dobrodružství bude chtít někdo svést a pokusů o obnovení legendy zvané Vinnetou bylo hned několik. Žádný však nedosáhl k popularitě, kterou měl Pierre Brice a Lex Barker. Přestože nebyli prvními, kdo oživili hrdiny Karla Maye (o to už se pokusili filmaři ve dvacátých letech), tak právě jejich tváře, účesy i kostýmy jsou s tímto žánrem neodmyslitelně spojené.

V roce 1980 vznikl sedmidílný francouzsko-švýcarský seriál Můj přítel Vinnetou a v roce 1998 německý snímek Vinnetou se vrací.

Navzdory herecké účasti Pierra Brice, který chtěl asi oprášit dávnou slávu, skončily oba projekty u diváků s katastrofálním hodnocením.

Poslední třídílný pokus překonat nepřekonatelné se objevil v roce 2018 ve vysílání RTL. Fanoušci sice nevkládali do minisérie Vinnetou velké naděje, ale zároveň byli zvědaví. Tvůrci zveřejnili prohlášení, že nejde o remake ale o naprosto nové a modernější zpracování příběhu. Všechny tři části sice nesly názvy podobné těm nejoblíbenějším indiánkám, ale příběhy byly jiné. Nejvíce změn čekalo na Old Shatterhanda a z Nšo-či se stala apačská šamanka.

Na castingu si tvůrci dali obzvláště záležet. Old Shatterhanda si zahrál oblíbený německý herec Wotan Wilke Möhring. Náčelníka Apačů Vinnetoua ztvárnil Albánec Nik Xhelilaj. Stylem připomíná tato minisérie moderní americké westerny, jako je například Tanec s vlky. Tentokrát to sice pro německé tvůrce nebyla úplná katastrofa, ale pohádkově hrdinský statut i nadále zústává neotřesitelně v držení Pierra Brice a Lexe Barkera.

Film Vinnetou je k vidění 4.7. na ČT1 večer.