Věříte, že znáte české herecké legendy a jejich role? Prověřte své znalosti a porovnejte se s ostatními

Prkna, co znamenají svět

Na prkna, co znamenají svět, se chce postavit každý herec i herečka. Divadlo má své kouzlo v přítomném okamžiku, v interakci mezi herci a v interakci mezi herci a publikem. Vtáhnout diváky do děje je úkolem nejen herců, ale také autorů divadelní hry, režiséra, scénáristy, kostymérky i maskérek, správně zvolených kulis, práce osvětlovačů a zvukařů. Ale v přímé fázi jde vždy o výkon herce a o to, jak dokáže navázat kontakt s publikem.

Mezi české herecké legendy patří například osobnosti, jako je Viktor Preiss, Eliška Balzerová, Boris Rösner, Dana Medřická, Hana Maciuchová, Petr Kostka, Vlastimil Brodský, Libuše Šafránková, Josef Kemr, Iva Janžurová, Oldřich Nový, Vlasta Burian či Radovan Lukavský nebo Jiří Bartoška. Samozřejmě bychom mohli ve výčtu pokračovat dál.

Viktor Preiss

U Viktora Preisse není divu, že se vydal po herecké dráze, jelikož měl základy už ve své rodině. Jeho maminka Jindřiška Gabriela Preissová byla herečka a rozhlasová hlasatelka. Viktor Preiss tíhl také k novinařině, ale nakonec vyhrálo studium herectví na DAMU. V letech 1969 až 1983 působil v Městských divadlech pražských, dále se stal jedním z členů Vinohradského divadla. Je to významný český herec, který dokáže ztvárnit různorodé role. Zvládne perfektně předvést hrdinu složitě psychologicky vykreslené postavy, hrdinu dramatických rolí i roli vyloženě komickou. Získal Cenu Thálie za muzikál Muž z La Manchy. Viktor Preiss také předává své znalosti studentům herectví na pražské DAMU.

Dana Medřická

Dana Medřická je skvělá herečka. Dokázala si poradit s pestrou škálou postav rozličných charakterů. Že chce jednou hrát divadlo, to pochopila už jako malá, když zhlédla dětské představení Radúz a Mahulena. Dana Medřická hrála už jako dítě v různých souborech a docházela na soukromé lekce herectví k Anně Suchánkové, což byla tehdy legenda Národního divadla. Dana Medřická působila v Městských divadlech pražských a pak dostala nabídku od Národního divadla. Od roku 1960 ji můžeme považovat za právoplatnou členku Národního divadla, věrná mu byla celý svůj život až do jejího konce. Ztvárnila nádherné role, například „Lízu“ ve hře „Obchodník s deštěm“ nebo „Blanche“ ve hře „Tramvaj do stanice Touha“ a úžasnou roli matky ve hře „Matka Kuráž a její děti“. V roce 1958 získala titul laureátky státní ceny za divadelní výkony na scéně Městských divadel pražských a v roce 1966 titul zasloužilá umělkyně.

Kvíz