Dlouhý Janek z Ať žijí duchové! chytil při natáčení klíště. Nahradil ho spolužák

Dlouhý Janek po letech vyprávěl o natáčení

Jiří Procházka, představitel Dlouhého Janka z rodinné komedie Ať žijí duchové!, se před pár lety zašel podívat na hrad Krakovec, aby zavzpomínal na natáčení. Vybavila se mu mj. slavná scéna s taškou, jejíž prostřednictvím se Leontýnka snaží zjistit, jestli ji Janek miluje. Bývalý herec popsal i krásně vyrobenou – vlastně falešnou – zeď, kterou kulisáci z Barrandova vytvořili, aby děti ve filmu měly co opravovat. Na hrad se totiž příliš sahat nesmělo.

Jiří byl také u toho, když se natáčel krov z trámů a následně hotová střecha hradu. „Krov byl udělaný tak, že byl na skle namalovaný před kamerou. Všechno to krásně lícovalo s hradem,“ prozradil v rozhovoru. „No a střecha, už jako hotová a celá, byla maketa.“

Trpaslíky, kteří dětem s opravou pomáhají, hráli většinou dospělí barrandovští kaskadéři. Natáčeli se tak, že byli daleko od kamery. Ta měla speciální objektiv s velkou hloubkou ostrosti. Herci se nacházeli blíže. Točilo se všechno najednou, ale co bylo dál, to se zdálo menší.

Na scéně se střídali tři různí Jankové

Během natáčení chytil Jiří Procházka klíště, které bylo infikované. Proto za něj přibližně čtrnáct dní musel dublovat spolužák ze základní školy. Objevoval se pochopitelně ve scénách, kde Janek nemluvil a kde nebylo moc vidět do obličeje.

Málokdo ale ví, že tady byl ještě třetí Janek, sportovec a nadšený judista. Když se kluci hned na začátku filmu perou v propadlišti, zastupují je při tom právě judisté. Až pranice odezní a situace se uklidní, teprve pak zase nastoupí Jiří Procházka. Ten zároveň hrdě podotýká, že si všechny party jako jediný nazpíval sám.

Tenkrát za natáčení filmu dostal 6 500 Kč, což byly na danou dobu hezké peníze, které chtěl přidat do rodinného rozpočtu na automatickou pračku, aby se jeho máma nemusela tolik dřít s plenami. V té době se totiž Jirkovi narodila mladší sestra.

Někdejší dětská hvězda stříhá vlasy a dělá zvukaře

Po neúspěchu na konzervatoři se Jiří Procházka rozhodl pověsit herectví na hřebík a prý toho nijak nelituje. Kdo ví, jak by dopadl. Možná by se mu vůbec nepodařilo prorazit. Zahrál si přitom ještě ve filmech Leť, ptáku, leť!, Kondor létá vysoko nebo Velké tajemství aj. V současnosti se věnuje hudbě a pracuje jako zvukař. Nadání jistě zdědil po tátovi, jenž byl koncertním mistrem na kytaru.

„Po vojně jsem spolupracoval se skupinou Krajánci, která se po roce 1989 jmenovala Taxmeni. Pak jsem založil vlastní kapelu a později se dal na zvukařinu. Dodnes zvučím a příležitostně účinkuji ve skupině Repete,“ prozradil Jiří, jenž se zároveň stihl vyučit dámským kadeřníkem. Dodnes vzpomíná na to, jak stříhal své spolužáky nůžkami na papír. Řemeslu se věnuje doteď, ale má ho jen jako hobby.