Rozpočty hollywoodských trháků se změnily v nesmyslné závody o co nejvíce utracených milionů
Pokud dnes nemá film rozpočet větší než 200 milionů dolarů, považují ho v Hollywoodu za film druhé kategorie. Tento trend už zasáhl i streamovací platformy, jako je například Netflix.
Pojďme se podívat na nejdražší filmy každého desetiletí:
Ve dvacátých letech 20. století upoutal fanoušky filmového průmyslu film „Ben-Hur: Příběh Krista“. Ten čerpal ze ságy o Ben Hurovi a byl to už druhý film, který příběh zpracoval. Na ničem se nešetřilo, film trval 143 minut a spolknul 4 miliony dolarů. Stal se tak nejdražším snímkem němé éry filmu. Nutno dodat, že ve filmu bylo použito mnoho nových efektů. Film nakonec vydělal 9 milionů dolarů a dočkal se mnoha remaků, posledního v roce 2016.
V červnu 1938 začalo natáčení dalšího velkolepého filmu desetiletí. Šlo o adaptaci románu Margaret Mitchel „Jih proti severu“. Jen filmová práva stála 50 tisíc dolarů. Dalších 250 tisíc stály jen přípravy na natáčení. Rozpočet se měl držet u částky 1,5 milionů dolarů. Nakonec se v natáčení vystřídali 3 režiséři a když padla poslední klapka, suma se pohybovala na hranici 4 milionů dolarů. Film od té doby vydělal 198 milionů dolarů. Pokud se vezme v úvahu inflace, patří tento film k těm nejvýdělečnějším vůbec.
Raná čtyřicátá léta byla pro americký filmový průmysl slibná i přes finanční dopad války. V roce 1964 se začalo mluvit o filmu „Věčná Ambra“ s rozpočtem 3 miliony. Film provázely trampoty, po dvouměsíčním natáčení byla vyměněná herečka v hlavní roli, tím se celé natáčení protáhlo. Když se v roce 1947 vše sečetlo, zjistilo se, že náklady byly dvojnásobné, tedy 6 milionů dolarů. Film vydělal pouhých 8 milionů dolarů.
V padesátých letech byl znovu oprášený Ben-Hur. Už před natáčením produkce ohlásila, že se počítá, že film překročí výrazně rozpočet 5 milionů dolarů. Nakonec byla konečná suma přes 15 milionů dolarů. Nejslavnější scéna se závodním vozem se točila 3 týdny a bylo v ní 15 tisíc komparzistů v dobových kostýmech.
Šedesátá léta byla ve znamení Kleopatry. Náklady, které se naprosto vymkly kontrole, jsou u toho filmu legendární. Film začal s rozpočtem 5 milionů dolarů. Po výměně režiséra přišly trable s herečkou, a nakonec se celá produkce stěhovala do gigantických římských studií Cinecitta. Film měl ovšem neuvěřitelnou reklamu, když se svět dozvěděl o bouřlivém vztahu hlavních hrdinů filmu: Elizabeth Taylorové a Richarda Burtona. I přes šílený rozpočet 44 milionů dolarů, se investice vrátily. Film jen v kině vydělal 58 milionů, což by dnes s přihlédnutím k inflaci bylo asi 484 milionů dolarů. Další nemalé peníze film získal za prodej práv pro televizi.
V sedmdesátých letech se na filmovém plátně objevil Superman. V té době nebylo běžné zpracovat komiks, a tak myšlenka na film za 55 milionů dolarů byla převratná. Nešetřilo se ani na honorářích. Marlon Brando si za 13 dní natáčení přišel na 3,7 milionů dolarů. Hodně stála technika pro natáčení hrdiny v letu a neustálé hádky produkce a režie natáčení protahovaly. I přes obtíže film v kinech vydělal 300,5 milionů dolarů a vysloužil si 3 pokračování.
Osmdesátá léta přála odvážným válečníkům. Film „Rambo III“ se svým plánovaným rozpočtem 31 milionů rozhodně vyčníval. První díl této série měl rozpočet 15 milionů dolarů. Nakonec celá výroba stála 69 milionů dolarů. Silvester Stallone si z rozpočtu vzal tučné sousto. Celosvětově film vydělal 189 milionů dolarů.
A jsme u slavného „Titaniku“ a jeho astronomického rozpočtu, který se z původních 100 milionů dostal nakonec na 200 milionů dolarů. Velkou část peněz spolkla stavba lodi a bazénu. Výdělek 1,8 miliardy dolarů však stál za to.
V novém tisíciletí kinu vévodil Jack Sparrow. Celá výpravná série byla finančně náročná. Nešetřilo se ani na speciálních efektech, ani na honorářích. Díl „Piráti z Karibiku: Na konci světa“ se s rozpočtem přiblížil 300 milionům dolarů. Neušetřilo se ani díky svižnému tempu natáčení, které bylo označeno jako „šílené“. S tržbami 961 milionů dolarů se ale náklady daly ospravedlnit.
A piráti nás baví i další desetiletí. O rozpočtu filmu „Piráti z Karibiku. Na vlnách podivna“ se dlouho mlžilo. Po recesi v roce 2008 se měly náklady na filmy omezit. Spekulovalo se o nákladech ve výši 150-250 milionů dolarů. Teprve v roce 2014 Forbes zveřejnil, že skutečné náklady na film přesáhly závratných 400 milionů dolarů.