Pyšná princezna (1952): Komunisté nechtěli natáčení povolit, režisér musel škrtat

Pyšná princezna (1952): Komunisté nechtěli natáčení povolit, režisér musel škrtat
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Z dnešního pohledu může Pyšná princezna z roku 1952 vyznívat jako dílo podbízející se komunistickému režimu. Všichni jsou si rovni, ideální král je ten, který se cítí být jedním z lidu. Člověka šlechtí práce a měl by si při ní nadšeně zpívat. Přesto tuto klasickou pohádku nelze označit za prorežimní.

Samotným komunistům se totiž téma filmu vůbec nelíbilo a režisér Bořivoj Zeman měl co dělat, aby ho prosadil. Bolševikům vadilo už jen to, že v Pyšné princezně vystupoval spravedlivý král Miroslav - považovali za nesmysl, že by nějaký feudál mohl panovat spravedlivě. V původním scénáři se navíc vyskytovala kouzla, o kterých přeci rozumný materialista ví, že nemohou existovat. Zeman musel řadu prvků ze scénáře vyškrtat. Považoval za zázrak, že mu povolili aspoň zpívající růži. 

Trable kvůli lásce si Alena Vránová a Vladimír Ráž prožili i ve skutečném životě. Během natáčení Pyšné princezny se do sebe zamilovali, z čehož vznikl velký politický problém: manželem Vránové byl v té době básník Pavel Kohout, který se těšil přízni stranického vedení a měl "dlouhé prsty". Rážovi hrozilo i vězení, protože ohrožoval příkladné manželství dvou mladých umělců. Vránová se přesto s Kohoutem rozvedla a rozhodla se jít za hlasem svého srdce.