Polský film Mastičkář je plný lidskosti a emocí. Tentokrát to byla pro Netflix trefa do černého

Polský film Mastičkář, který se nedávno na Netflixu objevil, je však jako balzám na duši. Kdyby takových filmů platforma pro evropské publikum nabízela více, rozhodně by se sledovaností problém neměla.

Oproti tvorbě, která většinou cílí na mladé publikum, Mastičkáře si rozhodně vychutná i střední a starší generace diváků. Samotné hodnoceni na ČSFD, 83 %, rozhodně vypovídá o tom, že jde letos o nejlepší projekt, který se na Netflixu od polských tvůrců objevil. Ihned po vydání se film umístil v TOP 10 a stále se drží v Česku ve sledovanosti na předním místě.

Dramatický snímek s dobrým koncem je inspirovaný kultovním románem Tadeusze Dołęgy-Mostowicze, který vypráví o životě věhlasného chirurga Rafala Wilczura, kterému se zamotá život po odchodu manželky, která mu vezme dceru. Rodinnou situaci zapíjí v baru, kde skončí okradený a zbitý. Utrpí poranění hlavy a ocitá se v cizím prostředí, kde ho nikdo nezná.

Z Rafala se stává tulák, který něco hledá, ale sám neví co. Nechá si říkat Antoni Kosiba. Rafal přišel sice o svou identitu, ale přece jen mu něco zůstalo. Stále si pamatuje, jak se léčí lidé, přestože netuší, kde ke znalostem přišel.

Roky plynou a on jednoho dne potká uprostřed polí mladou mlynářku, která ho najme jako pomocníka, když pomůže jejímu otci s vykloubeným ramenem. Rafal se pomalu ve vesnici usazuje, sblíží se s mlynářkou a potkává svou dospělou dceru, ke které si samozřejmě musí najít cestu, protože netuší, kdo dívka je.

Musí také čelit zlobě místního lékaře, kterému se konkurence nelíbí. Mastičkářství je v zemi činností, která se trestá vězením.

Knižní předloha byla velice populární a kdyby spisovatel nebyl roku 1939 zastřelen tankem, zřejmě by vzniklo pokračování. I tak příběh plný emocí a víry v člověka dokázal upoutat pozornost a v minulosti už byl zfilmovaný.

Všechny postavy ve filmu jsou skvěle obsazené, a to dokonce i ty záporné. Velice dobře si kromě hlavního hrdiny v podání šestačtyřicetiletého Leszeka Lichoty (v českém znění Martin Zahálka) vedla i zemitá mlynářka Zoska, kterou ztvárnila šestatřicetiletá Anna Szymańczyk (v českém znění Milada Vaňkátová).

Příjemné je i venkovské prostředí, které vezme diváky do historie.