Co hluboce trápí hvězdu Ordinace v růžové zahradě 2 Petra Štěpánka

Co hluboce trápí hvězdu Ordinace v růžové zahradě 2 Petra Štěpánka
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
V Ordinaci v růžové zahradě hraje docenta Eduarda Valšíka. Je vynikajícím lékařem a operatérem, který dokázal mnoha pacientům zachránit život. Škoda, že není možné využít někdy až nadlidských lékařských schopností v běžném životě. Jistě by chtěl život svému otci prodloužit, jak jen by to bylo možné, aby s ním mohl hodnotit své výkony na jevišti a popovídat si jako dospělý a rozumný syn se zkušeným otcem.

To je jedna z věcí, které skvělého herce Petra Štěpánka v jeho životě nejvíce trápí. „Táta zemřel, když mi bylo 20 let. Člověk má v té době jiné priority a nestihl jsem s ním probrat tolik věcí, které bych chtěl. Je to jedno z mých nejhlubších trápení, uvědomuji si to čím dál víc,“ odhalil herec. 

Jeho otcem byl Zdeněk Štěpánek, herec, scénárista, dramatik a režisér. K uměleckému předvádění se získal sklony v rodině, a ani za krušných času v první světové válce se ochotnictví nevzdal. Jako legionář se z východní fronty vrátil v roce 1920. Později nastoupil do divadla, měl ale zprvu potíže zbavit se svého ruského přízvuku. Poté získal angažmá v Divadle na Vinohradech, kde zářil v mnoha Shakespearových dílech a několik her režíroval. Od roku 1934 naplno zakotvil v Národním divadle. Na stříbrném plátně většinou ztvárňoval samé hlavní role. Oplýval mužným vzhledem, hlubokým pohledem a zastřeným, emočně silným hlasem. Jeho osobnost, výrazný vzhled a popularita se mu ale staly osudnými. 

Pod tlakem nejrůznějších výhružek byl na podzim roku 1938 donucen přečíst v rozhlase zprávu o Mnichovské dohodě, to jest o postoupení pohraničních území Německu. Bohužel tato nucená potupa, dokonce pod výhružkami smrti, padla na jeho hlavu o několik let později znovu. V červnu roku 1942 musel do rozhlasu přečíst prohlášení odsuzující atentát na Heydricha a slíbit oddanost Německu. Měl se o koho bát, v tu dobu se zrovna oženil se svou druhou, od třiadvacet let mladší manželkou, Soňou Grossovou. Jeho rozhlasové počiny měly bohužel dohru po válce, kdy ho tehdejší režim obvinil z kolaborace. Jako zázrakem ale trestu unikl. Se svou manželkou postupně počali tři syny, Zdeňka ml. (ten bohužel zemřel), Petra a Martina a dceru Kristinu. Z prvního manželství vzešla dcera Jana, rovněž uznávaná česká herečka. Skonal náhle ve své oblíbené hospůdce U Tří pštrosů, kam si přišel se džbánkem pro pivo. Postihla ho mozková příhoda. 

Zdroje: