Nejdrsnější věznice světa – Honduras

Nejdrsnější věznice světa – Honduras
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
První epizoda dokumentární série zavádí diváky do Hondurasu. Tato druhá nejchudší země Střední Ameriky je jedním z center organizovaného transportu drog na sever kontinentu. S tímto obchodem je spojené násilí, korupce a vraždy.

Politická situace v Hondurasu je chaotická a zastánci lidských práv na situaci dlouhodobě upozorňují. Je tedy jasné, že ve věznici to nebude mít náš průvodce Paul Connolly a filmová štáb jednoduché.

Věznice v Danli

Areál věznice je už třicet let bez větší údržby a o modernizaci zde nikdo neslyšel. Místo 240 vězňů, pro které je zde vytvořeno místo, se zde nachází přes 700 kriminálníků odsouzených za těžké zločiny. Jedna část věznice je dokonce izolovaná od ostatních, protože se zde nachází vězni odsouzení za mimořádně brutální násilné trestné činy.

Celá státní struktura země se potýká s nedostatkem peněz. Hrstka dozorců nebyla schopná takové množství vězňů zvládnout, a tak přikročili k netradičnímu kroku a z řad vězňů si vybrali své pomocníky, kteří dostali obušky a udržují v areálu obehnaném betonovou zdí, pořádek. Na pomocníky dohlíží vrchní koordinátor, který si odpykává trest za vraždu. Prakticky je to on, kdo je v tomto pekelném místě autoritou.

Kontrast ošuntělého betonového komplexu a okolní tropické vegetace při příjezdu našeho průvodce Paula inspirovalo ke srovnání s Jurským parkem. Pojďme tedy nahlédnout, co ho čeká uvnitř.

Běžný život většiny dlouholetých nedobrovolných podnájemníků

Paula přešel humor už cestou od soudu do věznice, kterou každý vězeň s želízky a doprovodem absolvuje. Známky neutěšené chudoby viděl na každém kroku. Po vstupu za brány věznice náš průvodce zjistil, že bez peněz to nebude mít snadné. Za vše se musí platit, dokonce i za postel, pokud je zrovna některá na prodej. Bez peněz se spí na kousku podlahy, kterou v každé cele zvané bartolinas přiděluje šéf cely. Ten také dělí mezi vězně pracovní povinnosti související s úklidem místa.

Po dvou tělesných prohlídkách byl tedy Paul uvedený do svého dočasného domova a absolvoval školení od hlavního koordinátora.  Šéf bartolinas ho uvedl do dočasného domova a jako neplatící nájemník dostal přidělené pracovní povinnosti. Nekonečné nošení vody v kýblech z nádrže, která je jediným zdrojem vody, bylo pro Paula lepší než trénink v posilovně. Když byla nádrž na vodu v cele plná, ještě bylo třeba s dezinfekcí pořádně opláchnout podlahu.

Pohled na stahování blíže neidentifikovaného zvířete na kuchyňském stole místní „polní kuchyně“ vystihuje úroveň stravování. Vězni si tak přilepšují ke skromnému jídlu, které dostávají. Kuchař a jeho pomocník si odpykávali tresty za vraždy mačetou. Zřejmě to byla dostatečná kvalifikace pro práci v kuchyni.

Paulovi neunikla ani vůně marihuany, která se linula vězením. Drogy jsou ale v tomto místě téma, o kterém se nemluví.

Kontrastem k situaci vězňů je rodinný den, kdy se areál zaplní ženami a dětmi. Dokonce zde ženy mohou zůstat přes noc, což už v tak přeplněných celách je zřejmě velice zajímavá situace. A co teprve pobíhající děti po vězeňském dvoře plném vrahů a násilníků.

Noční můrou hrstky dozorců je masový útěk vězňů. Vzhledem k jejich počtu a charakteru, by je dozorci jen stěží zastavili.

(Zdroj: https://www.netflix.com/search?q=Nejdrs&jbv=80116922)