Streepová vyfoukla roli Magdě Vašáryové a nepomohla ani přímluva Miloše Formana aneb nejlepší filmy o 2. světové válce

Osudy lidí spojené s koncentračními tábory inspirovaly tvůrce filmu po celém světě

Na úplném filmovém Olympu je určitě snímek „Schindlerův seznam“ (1993), který má od filmových diváků hodnocení 92 %. Strhující příběh z dílny Stevena Spielberga je vytvořený jako pocta muži, který udělal vše, co mohl, aby pomohl těm, kterým se zdánlivě pomoci nedalo. Našel v sobě pod lehkovážnou slupkou bezstarostného boháče tolik lidskosti, že ani netušil, jak odvážný a nebezpečný podnik spustil.

Další ze zahraničních snímků je „Sofiina volba“ (1982) s hodnocením od diváků 78 %. Strhující příběh románu Williama Styrona vypráví o krásné Polce, která přes zdánlivě lehkovážnou povahu skrývá bolestné tajemství. W. Styron si pro tuto roli vyhlédl slovenskou herečku Magdu Vašáryovou a autor scénáře a režisér plánovaného filmu Alan Pakula se byl na Magdu podívat, když se točily „Postřižiny“. Moc se mu líbila a pozval ji do Hollywoodu. Jako zázrakem dostala mladá herečka povolení k vycestování a odjela se představit do Ameriky.

K velké smůle si produkce filmu přála do hlavní role nějakou známou americkou hvězdu, protože snímek měl velké ambice a neznámá tvář herečky z východní Evropy mohla filmu ubrat na popularitě. Ani přímluva Miloše Formana u režiséra projektu Magdě Vašáryové nepomohla, přestože přesně odpovídala herečce slovanského typu a s kamerou si velice dobře rozuměla.

Meryl Streep se kvůli roli vzdala svých vlasů a během krátké doby zhubla 10 kg. Šeptá se, že režiséra Pakulu doslova uprosila na kolenou, aby ji roli dal. Určitě se jí to vyplatilo, protože si za roli Sofie odnesla Oscara, Zlatý Glóbus, cenu BAFTA a několik cen filmových kritiků.

Ani česká tvorba se 2. světové válce nevyhýbá a koncentrační tábory jsou součástí mnoha filmových děl

Za všechny novější české filmy jmenujme „Lidice“ (2011). Film neměl jednoduchý start. Zdeněk Mahler vytvořil scénář podle své knihy Nokturno. Nebylo ale snadné najít režiséra. Agnieszka Hollandová nebo Jiří Svoboda nabídky odmítli. O snímek se ucházeli i Martin Frič a Miloš Forman, ale nedohodli se s Mahlerem. Alice Nellis, která se snímku ujala, onemocněla boreliózou. Po ní nastoupil Petr Nikolaev. Ten zamíchal s plány, vyměnil kameramana i několik hereckých obsazení. Tak zmizela z filmu třeba Marta Issová, která se ještě zjevila na propagačních plakátech. Divácké hodnocení je 72 %.

Snímek pojal Lidickou tragédii jako příběh, který začal „klukovinou“ Pepíka, který píše své milé Aničce dopis, a aby udělal dojem a nějak zdůvodnil rozchod, zmíní se o své aktivní činnosti v odboji. To sice byla lež, ale roztočila kolotoč tragických události. Dopis se nikdy do rukou Aničky nedostal. Gestapo po atentátu na Heydricha využije dopis jako záminku ke své pomstě.

Lidice jsou vypáleny a srovnány se zemí. Muži jsou popraveni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů a děti dány na převýchovu nebo vyvražděny. Přežije muž, který si v době masakru odpykává trest za zabití ve vězení. Z Lidic zůstávají jen vzpomínky a krabice dopisů z koncentračních táborů, které nebylo kam doručit. Na spáleništi se po osvobození pořádá uvítání pro hrstku lidických žen, které se vrací z koncentračních táborů.