RETRO KVÍZ: Zvládnete je všechny? 10 otázek pro skutečné znalce československého filmu

RETRO KVÍZ: Zvládnete je všechny? 10 otázek pro skutečné znalce československého filmu

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Československá kinematografie psala dějiny světového filmu trikovými kreacemi Karla Zemana, poetikou nové vlny i oscarovými triumfy. Znáte však detaily, které odlišují skutečné pamětníky od pouhých diváků? Otestujte se v kvízu, který prověří nejen Vaši znalost slavných titulů, ale i perliček z jejich vzniku.
Obsah článku
  1. Když filmové plátno psalo dějiny
  2. Trik, který ohromil i Spielberga
  3. Středověká epopej, která málem zkrachovala
  4. Kvíz: Poznáte zlatou éru československého filmu?
  5. Závěr: Filmové dědictví, které žije dál

Když filmové plátno psalo dějiny

Československá nová vlna z 60. let změnila pohled na filmové umění. Režiséři jako Miloš Forman nebo Věra Chytilová vsadili na improvizaci, černý humor a syrový realismus, což vyvrcholilo snímky jako Hoří, má panenko nebo Sedmikrásky. Podle filmového historika Pavla Taussiga, jehož rozhovor pro Český rozhlas odhaluje zákulisí éry, šlo o „tvůrčí explozi bez ideologických mantinelů“. Nejslavnějším exportním artiklem se však stal Oscar. První sošku získal v roce 1965 film Obchod na korze režisérů Jána Kadára a Elmara Klose. Příběh o arizaci židovského obchodu na Slovensku během druhé světové války překvapil i svým natáčením: herečka Ida Kamińska, představitelka staré Rozálie, natáčela scény v jidiš, protože česky ani slovensky neuměla.

Trik, který ohromil i Spielberga

Karel Zeman, génius filmových iluzí, dokázal ve Vynálezu zkázy (1958) oživit rytiny z románů Julese Vernea. Jeho triková dílna ve Zlíně používala kombinaci loutek, kreseb a živých herců, což dodnes budí úctu. Steven Spielberg o Zemanovi prohlásil:

Jeho práce je důkazem, že fantazie nepotřebuje CGI.

Zemanův odkaz přetrvává – digitálně restaurovaná verze Vynálezu zkázy se v roce 2015 vrátila do kin a sbírala ovace na festivalech.

Středověká epopej, která málem zkrachovala

Natáčení Markéty Lazarové (1967) stálo 12 milionů korun, což z něj učinilo nejdražší projekt 60. let. Režisér František Vláčil trval na autenticitě: herci nosili pravou kroužkovou zbroj a natáčelo se v mrazech až -25 °C. Výsledek? Film, který v anketě českých kritiků zvítězil jako „největší dílo stoleté kinematografie“. Dnes se o jeho unikátnosti učí i na filmových školách – například analýza Univerzity Karlovy zdůrazňuje jeho „modernistickou strukturu a rozbití klasické narace“.

Kvíz: Poznáte zlatou éru československého filmu?

Závěr: Filmové dědictví, které žije dál

Československé filmy nejsou jen nostalgickou vzpomínkou – inspirují nové generace. Digitálně restaurované kopie Zemana nebo Vláčila dobývají festivaly, zatímco Menzelovy komedie se stále promítají v klubových kinech. A pokud jste v kvízu uspěli na plný počet, gratulujeme: patříte mezi elitu, která ví, že „česká filmová klasika“ není prázdná fráze.

Tohle jste určitě nevěděli o tomto "starém" filmu!

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře