Výměna manželek: Nevkusná zábava nebo trefná sociální studie českých domácností?

Výměna manželek: Nevkusná zábava nebo trefná sociální studie českých domácností?
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Výměna manželek je na televizních obrazovkách už od roku 2005 a přinesla divákům šokující sondu do obyčejných domácností. Pořad má celou řadu odpůrců, ale také velice dobrou sledovanost. A natáčení není vůbec hračka.

Popularita reality show je založená na zvědavosti lidí. Většina z nás chce vědět, jak to funguje v jiné domácnosti, když jsou dveře zavřené.

Je deset dní dost dlouhá doba na to, aby se lidé přestali přetvařovat a ukázali svou pravou tvář?

Jak to vypadá, tak to stačí. Někdy se tak na obrazovky dostanou věci, nad kterými diváci žasnou. (Pozvou si štáb a neuklidí? Děti si nečistí zuby? Nakrmí mimino buřtgulášem? Rodiče neumí poradit dítěti s domácím úkolem pro 1. třídu? Manželka na slovo poslouchá manžela? Nechá se fackovat?) Většina skutečně podivných věcí se děje v rodinách, kde situace není dobrá a jde opravdu hlavně o děti, které si nevybraly místo, kde budou vyrůstat. Divák také často žasne, co jsou lidé ochotní kvůli honoráři ukázat. Zdání klame a peníze nejsou vždy motivem k přihlášení se do reality show.

Jedna ze stálic týmu, která je za kamerou, je Jana Rezková. Jak před časem uvedla, lidé se ve dvou natáčecích týmech mění, protože trpí psychickým vyčerpáním. Už tak je velmi náročné pracovat celý den za kamerou. Situace, u kterých štáb je, navíc často nejsou jednoduché. Chce to také velké sebezapření, když vystupují pouze v roli toho, kdo zachycuje reálnou situaci. Zasahovat není jejich práce. Nemají ani soudit a musí být během natáčení nezaujatí.

Musí být těžké udržet si odstup v rodině, kde se nedodržují hygienické návyky a diváci často kvůli dětem volají po zásahu sociálky. Udělají si názor, že tak se děti vychovávat nemají.

Jana Rezková, která je uprostřed toho všeho, není tak radikální jako její diváci. Tvrdí, že není snadné určit tu správnou normu a člověk má ve zvyku posuzovat ostatní podle sebe. Štáb má ale i negativní zkušenosti, když se obrací například na sociálku. Ta v jedné takové děsivé domácnosti kontrolu provedla a neshledala nic závadného.

Zdroje článku: