Cesta Ulicí Jitky Farské: Život s Oldou, ztráta syna a natáčení s Kukačkou

Cesta Ulicí Jitky Farské: Život s Oldou, ztráta syna a natáčení s Kukačkou
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Postavy v Ulici jsou nuceny si projít spoustou nepříjemných situací a Jitka toho zažila věru hodně. Zklamání z manžela, ztrátu miminka, napadení psychopatickým partnerem, selhání ledvin… Natáčení takových scén nebylo pro herečku Ilonu Svobodovou nic jednoduchého.

Jitka to neměla snadné. Manžel jí byl nevěrný

Bývaly doby, kdy Jitka Farská jenom nevysedávala v salonu jako vcelku zbytečná vedlejší postava, ale patřila ke stěžejním hrdinkám Ulice. Její cesta seriálem byla opravdu trnitá, plná náročných překážek, jaké by ustál jen málokdo. Uznejte sami – manžel záletník přivedl do rodiny syna, kterého si upletl s milenkou.

„Víte, na co si pamatuju? Jak dlouho se v různých konkurzech vybíral můj seriálový manžel,“ zavzpomínala Jitčina představitelka Ilona Svobodová na začátky v Ulici. „Pan režisér Dušan Klein nechával opakovat jednu scénu pořád dokola a prohazoval mi různé herce. Na poslední chvíli se ten pravý objevil, tedy záletný Olda, pan Pavelka.“

Syn Jitce zemřel hned po narození, pak ji napadl psychopat

Jitčino miminko zemřelo jen krátce po porodu a natáčení něčeho takového by nebylo lehké asi pro nikoho. „Musím říct, že nejtěžší byly scény s Jeníčkem. Já sama jsem ležela v nemocnici s oběma svými dětmi, které museli zachraňovat, takže pro mě to bylo strašně těžké natáčení. Potom taky natáčení s Kukačkou…“

Jitka je v Ulici od začátku, pracuje v salonu u Gábiny.
Jitka je v Ulici od začátku, pracuje v salonu u Gábiny. | Zdroj: TV Nova

Nový partner Vladimír Kukačka (Pavel Rímský), na první pohled šarmantní a slibný, se ukázal být vyšinutým psychopatem. Po smrti synka Jeníčka se Jitka snažila něčím zabavit a začala se ve velkém věnovat pečení. Její záliba ale rychle překročila únosnou mez. Právě to jí do cesty přivedlo Vladimíra, který si u ní objednal dort a pak k ní chodil stále častěji. Krize ve vztahu s Oldou napomohla tomu, že Jitka – slepá ke všem varováním – odešla od rodiny rovnou do náruče Kukačky. Z toho se ale vyklubal blázen, jenž Jitku začal pronásledovat a posléze ji i s dcerou Lídou unesl. Nakonec Jitku napadl a pobodal, za což dostal několik let natvrdo.

Tyto scény byly hodně silné a já jsem na ně měla obrovskou odezvu. Ženy mi psaly svoje příběhy a taky to, že to nemají komu říct. Potom jsem chvilku pomáhala a točila se kolem Bílého kruhu bezpečí a postiženým ženám alespoň předávala informace, kam se mohou obrátit.

S Oldou se k sobě vrátili. Konečně byla šťastná

Nemalé starosti Jitce působily také její dvě dospívající dcery. Jedna se na vysoké škole zamilovala do svého profesora, druhá kvůli chlapovi odjela zachraňovat svět někam do Afriky. Později se do toho všeho ozvaly ještě zdravotní problémy s ledvinami, takže Jitka potřebovala urychlenou transplantaci. Koho by tohle všechno nepoložilo? Ale ona byla silná a každou překážku nakonec úspěšně překonala – i s pomocí milující rodiny. Dokonce se vrátila k polepšenému manželovi a začala si užívat roli babičky.

Když člověk zažije nějaké hrůzy a dopadne to dobře, pak malichernosti, kterými se předtím zabýval, jsou v tomto srovnání nepopsatelné. Po všech útrapách a peripetiích to mezi Jitkou a Oldou dobře dopadlo. Život není zase tak beznadějný.

Zdroj článku:
  • CHŘIBKOVÁ, Ivana. My z Ulice. Praha: Ikar, 2020, str. 31–35. ISBN 978-80-249-4296-4.