Pýcha a přemlouvání: Když se z romantického díla stane kvůli korektnosti fraška

Pýcha a přemlouvání: Když se z romantického díla stane kvůli korektnosti fraška
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Netflix v poslední době nezažívá moc úspěšné období a přichází ve světě o miliony předplatitelů. Nijak zvlášť se tím netrápí a nadále pokračuje v hereckém obsazování svých projektů v rámci svých zásad korektnosti.

To, co je přirozené pro tvorbu ze současnosti, je ovšem naprosto nepovedené pro filmy a seriály, které jsou zasazeny do určitého historického období. Netflix tak naprosto popírá ve své tvorbě historii, ze které bychom se jako diváci měli poučit, a tváří se, že jenom takový způsob tvorby je ten správný. Ale je?

To, co ze začátku budilo spíše úsměv, je dnes už otravné a v tomto případě by se Jane Austen asi hodně divila, co se to s jejím románem stalo. Dobu, kterou tak detailně ve svých dílech popsala, by nejspíš ani nepoznala.

Právě odraz doby, způsob života tehdejších lidí středních a vyšších vrstev a jejich zvyky a komunikování jsou základem románů, které jsou oblíbeným materiálem pro filmaře. To bohužel v této adaptaci chybí. Netflix úplně ignoruje diváky a natočil film kvůli hercům.

záběr z filmu, zdroj: Netflix Media Center

Netflix ignoruje, že když si divák zvolí film zasazený do určitého historického období, tak očekává, že to období v ději uvidí, a to i s jeho „stinnými stránkami“, jako bylo například otroctví, chudoba, nemoci atd. Nikdo nejspíš neočekává fakta zpracovaná jako dokument, ale autor jako Jane Austen si zaslouží, aby filmy podle jejího díla měly „ducha doby“. A nemá to nic společného s rasismem.

Netflix se nicméně rozhodl, že bude divákům nabízet svou verzi historie a že to nemá divácký ohlas, vůbec neřeší. Však divák si zvykne, že v dobách Jane Austen byla anglická šlechta tvořená hojně z Afroameričanů. 

Nový film Pýcha a přemlouvání tak jako zábavný a romantický výlet do historie zklamal. Je sterilní a nemá žádný přínos. Netradiční herecké obsazení není jedinou vadou. Příběh nezachránila ani Dakota Johnson.

Carrie Cracknell je uznávanou divadelní režisérkou. Film si zkusila poprvé a svou neschopnost natočit pocity hlavní hrdinky vyřešila po svém tak, že Johnson to, co by měl divák pochopit z děje, raději v průběhu celého filmu říká přímo na kameru. Cracknell, která kromě režie vystudovala i historii, se tak ve své filmové prvotině moc dobře neuvedla.

Škoda, že pro naplnění hereckých kvót si Netflix nedá tu práci a nepřinese na obrazovky opravdu silné příběhy menšin, kterých v historii není málo.