Osud dostihl milovníka života a krásných žen Jiřího Hrzána v 41 letech: Předpověděly mu to karty!
Úspěšně lovil mezi největšími krasavicemi a vybíral si takové, které ho výškou hodně převyšovaly. Často to byly herečky a modelky, někdy měl více známostí najednou. Sám měřil pouhých 168 cm.
Jeho prokletím byla potřeba žít život na hraně a s pořádnou dávkou adrenalinu. Nejraději se pohyboval ve výškách, což se mu nakonec stalo osudným. Nesčetné množství pádů přežil jen potlučený a se zlomeninami. Až na ten poslední. O život bojoval ještě dva dny.
Jako by šel vstříc svému osudu, který kartářka vyložila jeho babičce z karet, když se zajímala o vnukův život. Kartářka malému Jirkovi předpověděla slibnou hereckou kariéru a vážné ohrožení života kolem čtyřicátého roku.
Celý život Jiřího Hrzána byl jednou velkou a pořádně šílenou jízdou, jako by tušil, že nebude žít dlouho, a proto nechtěl žádný den promarnit. Byl tolikrát v ohrožení života, že už to vypadalo, že je nesmrtelný. Dokonce přežil i střelné zranění, když v dětství jeho bratr přinesl domů pistoli, která náhodně vystřelila. Kulka jen o kousek minula srdce. Vše nakonec dopadlo dobře a nezbedný kluk vyrostl, jen zapomněl dospět.
Ani manželství a rodičovství ho nezklidnilo. Zkoušel to hned dvakrát, ale nebylo pro něj možné mít jen jednu ženu, když jich kolem sebe viděl tolik.
Herecký talent ukázal už v dětství, ale na DAMU to nestačilo. To ho však neodradilo, a nakonec využil příležitost si k herectví přivonět prostřednictvím náboru mladých talentů u E. F. Buriana. Po roce to zkusil se školou znovu – a tentokrát to už vyšlo.
Školu dokončil, přežil i vojnu a přes angažmá v Ostravě nakonec doputoval do Prahy, kde se zakládal Činoherní klub. Na velké filmové role si však musel počkat. První velkou příležitost dostal od Jiřího Krejčího v komedii Svatba jako řemen. Hned bylo jasné, že ho kamery milují.
Točil jeden film za druhým, a to i přesto, že hodně popíjel a věčně lezl někde ve výškách a padal, takže zlomeniny nebyly žádnou vzácností, a dokonce byl občas i v bezvědomí.
Určitě divákům utkvěl jako nesmělý nápadník v komedii Drahé tety a já (1974). Doslova zazářil jako koktavý astrolog Huml v populární komedii Pane, vy jste vdova (1970). Menší, ale stejně zábavnou roli dostal v jedné z nejoblíbenějších starších komedií Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), kde si zahrál vodnického nápadníka.
Svůj nedokonalý hlas uplatnil i v rozhlasovém vysílání a v dabingu. Namluvil dokonce večerníček Říkání o víle Amálce.
Bohužel v roce 1975, kdy spadl (opět) z hotelové římsy při další vylomenině během hostování Činoherního klubu v Ostravě, dostal v divadle padáka. To nesl velice těžce a začal hodně pít. Divadlo mu chybělo, živil se po estrádách, ale jeho popularita pomalu upadala a práce u filmu mu nestačila.
Skákal po střechách, lezl po římsách, žádná kaskadérská scéna pro něj nebyla nemožná. Poslední výstup předvedl 22. října 1980, kdy spadl z římsy z výšky 5. patra.
Dodnes nepřestal udivovat svým životním elánem, pohybovým umem a komickou dovedností.