Meky: Vzpomínka na Mekyho Žbirku v dokumentu na Netflixu

Meky: Vzpomínka na Mekyho Žbirku v dokumentu na Netflixu
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Nečekaná smrt Miroslava Žbirky překvapila nejen jeho kolegy z hudebního průmyslu, ale také několik generací zpěvákových fanoušků. Netflix přináší 80minutový dokument ze života tohoto oblíbeného zpěváka.

Režisér Šimon Šafránek se pokusil vytvořit netradiční dokument, který vypovídá nejen o práci slovenského zpěváka, ale na základě jeho životních zkušeností se snaží podat i reálný obraz doby, ve které Míroslav Žbirka žil.

Dokument provádí diváka celou jeho hudební kariérou, ale ukazuje divákům i velice obsáhlý pohled do soukromého života zpěváka a jeho rodiny. Režisér také připomněl dvě hudební kapely (Modus a Limit), ve kterých Miroslav Žbirka působil. Vrací se také k jednomu hudebnímu festivalu z dob komunistické éry a připomíná, jak tehdejší režim střežil a cenzuroval i kulturní dění. Největší část dokumentu tvoří záběry z archivu a vzpomínky zpěváka na dobu, ve které žil i na omezení, které umělci museli tolerovat, aby vůbec mohli dělat hudbu, kterou měli rádi.

Šimon Šafránek také připomíná okamžik, který rozvířil vody československé populární hudby, když naprosto nečekaně přerušil 14 let trvající šňůru vítězství Karla Gotta v hudební divácké anketě Zlatý slavík. Šlo o nejprestižnější hudební soutěž v tehdejším Československu. V té době Miroslav Žbirka nebyl nijak moc známý nebo propagovaný, ale podařilo se mu v té době nazpívat pár hitů, jako například Atlantida a veřejnost to uměla ocenit. Výhodou zpěváka byly jeho anglické kořeny a angličtina, jako druhý mateřský jazyk.

V dokumentu zpěvák vzpomíná i na zpěvačku Mariku Gombitovou, se kterou spolupracoval a která skončila na invalidním po vážné dopravní nehodě.

Film Meky vypráví o lásce a oddanosti k hudbě a o zpěvákovi, který nikdy neměl hvězdné manýry a ve vzpomínkách svých kolegů i fanoušků bude stále jako dokonalý profesionál, slušný a přátelský člověk.

Šimon Šafránek charakterizoval svůj film takto:

Snažili jsme se udělat filmový portrét, jaký tu není. Bez sentimentu a patosu, zato s humorem. Energický, s hlasitou muzikou, a především pokud možno upřímný a emocionálně lidský.

Zdroj:

  • autorský článek