Markéta Hrubešová z Ulice tajila v seriálu těhotenství, v reálném životě je však příkladnou maminkou
Maminka patnáctileté Christel Lilly má do nekompromisní bývalé milenky Oldy Farského hodně daleko. Jak se jí daří dnes?
V Ulici konala zlo, v ulicích zase dobro
Od počátku seriálu Ulice nebyla žádná postava takovým proutníkem, jako byl Olda Farský. Jeho milostné zápletky jsou jistě velmi dobře známé všem fanouškům, kteří seriál už nějakou dobu sledují, neboť milenky Oldy by mohly mít svou vlastní pomyslnou „síň slávy“. Do ní by patřila i postava Markéty Hrubešové Tamara Elliot, která s dějem pořádně zamávala.
Jakožto bývalá Oldova „bokovka“ se zničehonic objevila v dějové lince a Farským to převrátilo život naruby. Žena Oldy, Jitka Farská, totiž kvůli Tamařině příchodu přišla na Oldovu nevěru, a to v době, kdy obě jejich dcery (Monika a Lída) byly ještě velmi mladé. A jak na to přišla? Tamara Elliot totiž nepřišla do Ulice sama. Přivedla s sebou i svého školou povinného syna Jakuba, ve kterém proudily Oldovy geny.
Rodina Farských tak utrpěla velkou ránu a Jitka i Olda se vydali každý jiným směrem, hlavně však co nejdál od sebe, aby křivda minulých dnů zbytečně neeskalovala. Dalo by se tedy říci, že Tamara způsobila rozvrat rodiny. Nic takového však nepředvádí v reálném životě, kde je velmi svědomitou maminkou své náctileté dcery. A nejen to. O jejích kulinářských schopnostech ví kdekdo, neboť je autorkou několika kuchařek, co se však jídla týče, pomáhá také naplnit žaludky potřebným. Pravidelně se totiž účastní celostátní sbírky potravin a věří, že tím lidé mohou alespoň o trochu usnadnit život těm, kteří neměli mnoho štěstí.
Pro dceru jen to nejlepší
Svou mateřskou životní roli pojala Markéta Hrubešová jako ten nejdůležitější úkol v životě. Nejenže své dceři vaří skvělá a především zdravá jídla, ale zároveň se pro ni snaží být dobrým vychovatelem, který ji navede na tu správnou životní cestu. To ostatně dokazuje i fakt, který uvedla v rozhovoru pro portál Dáma.cz, ve kterém se přiznala, že některé pohádky se jí nezdají být svým koncem úplně uzpůsobené dětskému myšlení a jsou až příliš drastické.
Když tedy své malé dcerce čítávala pohádky před spaním, konce jim upravovala tak, aby to bylo pro dětská ouška a mysl o něco přijatelnější. Rozhodně se však nikdy nesnažila bránit dětské fantazii, ba naopak. Místo televize a sledování pohádek na elektronických přístrojích vždy upřednostňovala čtení a povídání a tentýž postoj se pokouší předat i dceři, u které je to však vzhledem k fungování dnešní doby o něco složitější. Ačkoli se snaží pro dceru být do jisté míry také člověkem, kterému může dcera vše říci jako kamarádce, zastává názor, že rodič má být především rodičem.
Komunikaci s dětmi považuje za obzvláště důležitou, přičemž rodič by měl dle jejího názoru být otevřen všem tématům a snažit se pochopit i protější pohled na věc.
Zdroje: