Ona hrála role rázných žen, on byl kliďas. Jaké bylo skutečné manželství Věry Tichánkové a Jana Skopečka?

Ona hrála role rázných žen, on byl kliďas. Jaké bylo skutečné manželství Věry Tichánkové a Jana Skopečka?
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Některá herecká manželství se opěvují, když spolu herci vydrží dvacet let. Tato profese moc dlouhodobým vztahům nepřeje. Věru a Jana možná kromě vášně pro herectví spojovaly i válečné útrapy a možná je receptem na spokojené manželství tchyně v domě.

Věře Tichánkové a Janu Skopečkovi se podařil malý zázrak. Jejich manželství trvalo 65 let a pár let spolu žili ještě před svatbou. V jejich případě to s manželským slibem „dokud nás smrt nerozdělí“ platilo, mladí manželé se však moc vážně nebrali.

Věra byla o pět let starší a ve vztahu byla právě ona autoritou. Její muž za to byl rád, protože to pro něj bylo pohodlné a nemusel se o nic starat.

V jednom rozhovoru pro časopis Nostalgie Věra uvedla, jak na sebe její muž upoutal pozornost. Smrděly mu nohy!

Pár se seznámil v Horáckém divadle v Jihlavě, kam oba po válce nastoupili. Věra už byla zkušenější, a když přišel nový mladý herec, považovala ho za drzého výrostka a v žádném případě to nebyla láska na první pohled.

Když jí při jedné divadelní zkoušce upadla tužka a identifikovala u podlahy zdroj smradu, udělal na ni mladý herec silný dojem, jen ne příliš lichotivý. Jak šel čas, z Jana se vyklubal skvělý a vtipný společník, se kterým kvůli práci trávila hodně času.

Nakonec se Jan pochlapil a pozval kolegyni na rande do cirkusu. Počasí jim však nepřálo, přišla bouřka a stan se začal nebezpečně naklánět, stožáry vrzat a bylo po představení. Galantní Jan vzal Věru pod deštník a doprovodil ji domů. A už neodešel.

Skopeček a Troška, zdroj: Pavel Gwužď / Nextfoto 

Ještě ale neměl vyhráno. Věra se vdávat nechtěla a byla ohledně manželství hodně skeptická. Jan měl však před vojnou a kamarád mu radil, aby se oženil, jinak že mu přítelkyně uteče. A tak se mu to nakonec přece jen podařilo a pár dní před vojnou Věru odvedl na Staroměstskou radnici, kde si řekli své „ano“. Nevěsta si však na romantiku opravdu nepotrpěla a už odpoledne jeli oba s divadlem na zájezd.

Po návratu Jana z vojny se přestěhovali do Prahy a přivedli na svět dceru. Oba herci však byli hodně pracovně vytížení, a tak si domů vzali Věřinu matku, která je všechny s láskou opečovávala.

O hodně let později si však přece jen výchovu malého dítěte užili. Jejich dcera se zamilovala do Francouze, otěhotněla s ním, a když porodila, odložila si dítě u rodičů a odjela se zabydlet do Francie. Za čas si pro dceru přijela a už ji vídali velmi málo. Řízením osudu jim vnučka zemřela v mladém věku na nádor na mozku.

Jan Skopeček si nikdy nepřipustil, že by svou ženu přežil, a když Věra Tichánková ve věku 93 let v roce 2014 zemřela, pro herce přišly nejhorší roky jeho života a zůstal na světě sám. Svou ženu přežil o 6 let a dožil se 94 let. Spokojený manželský život jim oběma prospíval. Kromě divadla se občas potkávali i ve filmu, ale ty nejznámější filmové postavy vytvořili odděleně.

Věra Tichánková bude už navěky známá jako „Černá kronika“ z filmu Ať žijí duchové a také jako svérázná hospodyně dvou postarších dobrodruhů v seriálu Byli jednou dva písaři. Naposled si zahrála v komedii Vratné lahve. Jan Skopeček v mládí zazářil v seriálu Tři chlapi v chalupě, malou roli vytvořil ve filmu Marečku, podejte mi pero nebo v komedii Copak je to za vojáka. Sympatického dědu si zahrál ve filmu Bobule. Rolí však má na svém kontě přes 150 a stíhal psát i divadelní hry.

Oba se potkali v projektu Kameňák režiséra Zdeňka Trošky.

Zdroje článku:
  • ČSFD,
  • Nostalgie,
  • autorský článek