30 případů majora Zemana: Svědomí komunistického režimu nebo slušně natočený seriál, kde hlavní hrdina není nadčlověk

30 případů majora Zemana: Svědomí komunistického režimu nebo slušně natočený seriál, kde hlavní hrdina není nadčlověk
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Ani seriál Žena za pultem nerozdělil národ tak jako kontroverzní počin režiséra Jiřího Sequense st. z let 1974 až 1979. Seriál 30 případů majora Zemana poutal pozornost ještě dříve, než se začal natáčet, protože se mluvilo o projektu na zakázku, s jasným cílem propagace režimu.

Kdo se však dokáže smířit s tím, že všechny národy mají svou historii a vždy je v ní i několik etap, na které lidé nejsou hrdí, pak si dokáže seriál užít i po letech a připomenout si časy, které ještě občas někdo označuje za „zlaté“, protože máme tendenci vzpomínat jen na to dobré (pivo za babku, sociální jistoty, 100% zaměstnanost). Někteří lidé seriál nevnímají politicky a prostě si jen nostalgicky zavzpomínají na dobu, ve které vyrůstali.

To, co se seriálu nedá upřít, je jeho proslulost. Jen málokdo z dospělých lidí by dokázal říct, že o seriálu nikdy neslyšel. Zajímavé také je, že zatímco u nás se na obrazovkách moc neobjevuje, slovenské televize s ním problém nemají a třeba právě teď ho má v programové nabídce DAJTO.

Seriál měl na tehdejší dobu velkou reklamu už během natáčení, což bylo dáno hlavně tím, že se na jeho vzniku podílelo Federální ministerstvo vnitra, a to se postaralo o náležitou propagaci v tehdejším tisku.

Hlavním hrdinou byl člověk z lidu, přesvědčený a věrný komunista, pracovitý, svědomitý a se starostí o rodinu. Ne všechny řešené případy však byly směřovány pouze na ukázkový život v předrevoluční době, a proto je škoda, že tento seriál novodobá kinematografie smetla a nedokázala ho ocenit alespoň po technické stránce s výborným hereckým obsazením hvězd jako Vladimír Brabec, Rudolf Jelínek, František Němec, Ladislav Mrkvička, Vladimír Ráž, Josef Větrovec, Radoslav BrzobohatýRegina Rázlová, Alena Vránová, Luděk Munzar, Petr Haničinec, Josef Langmiler, Jiří Adamíra, Carmen Mayerová, Stela Zázvorková, Petr Oliva, Iva Janžurová, František Filipovský, Svatopluk Beneš, Jiří Kodet, Nina Popelíková, Míla Myslíková, Hana Maciuchová a řada dalších.

Výčet herců je tak obsáhlý, že je jasné, že se na seriálu nešetřilo, a možná je to naprosto unikátní projekt, kde se sešlo tolik herců zvučných jmen. A mnohým z nich byla práce na seriálu později vyčítaná. Výrazných rolí bylo v seriálu přes 350 a dalších 400 herců si zahrálo menší role.

30 případů majora Zemana bylo dílo, které si dlouho drželo status nejdražšího seriálu a na přípravách se podílel několik let početný tým odborníků. Dnes by takový projekt byl tak finančně náročný, že by ani nemohl vzniknout.

Seriálová mánie přišla do Československa už začátkem sedmdesátých let a okamžitě si získala přízeň televizních diváků. Dnes se seriály řeší na sociálních sítích, ale v té době se osudy oblíbených i neoblíbených hrdinů rozebíraly po cestě do práce, v obchodech, ve fabrikách, u dojení krav v JZD i doma u večeře. Země se svými seriálovými hrdiny žila a diváci prožívali jejich příběhy, radosti, milostná vzplanutí i osobní ztráty. Většinou se na obrazovky dostala jedna epizoda týdně, a tak lidé měli celý týden na to, aby diskutovali o tom, co se stalo a co pravděpodobně přijde.

Na základě velké poptávky po seriálové tvorbě začaly vznikat i první československé projekty, jako byl seriál Tři chlapi v chalupě. Ten měl 18 dílů a ty první se vysílaly v živém přenosu. A u jeho vzniku byl opět Jaroslav Dietl, který později vytvořil celou řadu děl, která si lidé dodnes rádi připomínají. O pár let později vznikly seriály Eliška a její rod (1966), Hříšní lidé města pražského (1968) nebo F. L. Věk (1970).

Zdroje článku:
  • kniha 30 případů majora Zemana (Graclík, Nekvapil),
  • autorský text