Králíček Jojo aneb novozélandská válečná satira se natáčela i v Česku

Králíček Jojo aneb novozélandská válečná satira se natáčela i v Česku
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Úspěšné komediální drama si připsal na konto novozélandský režisér Taika Waititi. Originální satira naplnila očekávání fanoušků i filmových kritiků a zařadila se mezi nejlepší filmy uplynulého roku. Proč stojí Králíček Jojo za vidění?

Malý nacista a jeho fiktivní kamarád

Snímek zachycuje malého Jojo „Rabbita“ Betzlera, kterého ztvárnil britský herec Roman Griffin Davis.

Tenhle školák by mohl být úplně obyčejným klukem, kdyby nevyrůstal v Německu v období druhé světové války. Jeho budoucnost je tak přímočaře daná: Měl by se stát správným nacistou. Na zářnou „kariéru“ ho má připravit v první řadě organizace Hitlerjugend.

Myslí si to i jeho imaginární kamarád, poněkud slaboduchý Adolf Hitler. Toho si zahrál přímo režisér Taika Waititi. Adolf Hitler se v příběhu stává chlapcovým rádcem, ačkoli paradoxně postava jako taková není přílišným hybatelem děje.

Dříve zřetelně nalinkovaný svět plavovlasého hocha se převrátí naruby, když zjistí, že jeho vlastní maminka skrývá v podkroví židovskou dívku. Malý Jojo si s mladou Židovkou stále více povídá a náhle začíná intenzivně pociťovat vlastní zaslepenost.

Svérázná nadsázka v českých kulisách

Film svérázným způsobem reflektuje realitu nacistické Třetí říše. K neotřelému náhledu na palčivou kapitolu světové historie přispívá i pohled skrze svět teprve desetiletého školáka. Humor a nadsázka se na plátně prolínají s téměř pohádkovou atmosférou. V kontrastu se syrovou realitou vyvolávají tak nesmírně silný dojem.

Film má navíc hlubší společenský přesah. Satirická kritika fanatického nacismu může být výstižnou metaforou jakékoli manipulace. Prostor k sebereflexi tak dává i současnému divákovi. Králíček Jojo se tak směle řadí k nejlepším filmům loňského roku. Jeho kvality kromě recenzentů ocenila i Akademie filmového umění – šesti nominacemi na Oscara.

Z pohledu tuzemského publika je na snímku zajímavé i to, že film se natáčel v Česku. Interiéry vznikly v barrandovských ateliérech, exteriéry v Úštěku a v Žatci. Právě v Žatci se také konala speciální předpremiéra.