Když politika přeroste v extremismus aneb filmy podle skutečných událostí, které by nám měly být varováním

Když politika přeroste v extremismus aneb filmy podle skutečných událostí, které by nám měly být varováním
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Událostí, které demonstrují, jakou cenu je člověk schopen obětovat pro moc, je celá řada. Filmy podle skutečných událostí bývají často inspirovány právě takovými incidenty. Na vlastní oči tak můžeme zhlédnout, že prosazování vlastní ideologie s sebou může nést i stovky obětí na životech.

Utøya, 22. července (2018)

Datum v názvu poukazuje na letní den roku 2011, kdy se na norském ostrově Utøya konal tábor Svazu dělnické mládeže. Ve stejný den se ve vládní třídě v Oslu odehrála bombová exploze. Několik hodin po tom na ostrov připlul muž převlečený za policistu. Ihned zastřelil organizátorku a strážce tábora. Následovalo více než hodinu trvající běsnění, které přineslo 69 obětí, z nichž 32 mrtvých byly teprve děti. Film v reálném čase zachycuje dívku Kaju, která se snaží před útočníkem utéct a zároveň hledá svoji mladší sestru. Celých 92 minut se odehrává na jeden záběr, hudební podkres nahradily výstřely, z nichž každý mohl znamenat smrt dalšího z jejich přátel. 

Zadržený muž byl identifikován jako Anders Breivik. Film sice nijak nevysvětluje jeho motiv, dokonale ale vykresluje hrůzy, kterých se na mladistvých dopustil. Jedná se o ultrapravicového aktivistu, jehož motivem bylo zpopularizovat jeho manifest 2083: Evropská deklarace nezávislosti. Prosazuje v něm jeho ideologii, která odsuzuje multikulturismus a prohlašuje Muslimy jako zbraň levicových politiků. Za cíl si kladl obranu západní civilizace. Byl odouzen k 21 letům vězení s možností prodloužení. 

The Haunting of Sharon Tate (2019)

Na začátek je třeba uvědomit si zásadní věc - nejedná se o kvalitní film. Pomineme-li fakt, že se snaží rekonstruovat konkrétní událost, pak hovoříme o špatném, nešikovně zpracovaném mainstreamovém hororu. Pokud chcete vidět opravdu dobrý film, ve kterém vražda Sharon Tate také figuruje, pak je tou správnou volbou Tenkrát v Hollywoodu od Tarantina. Přivřeme-li oči a zaměříme se na příběh, který film prezentuje, pak je při nejmenším znepokojující. 

Tehdy šestadvacetiletá Sharon Tate byla manželkou režiséra Romana Polanského. Zrovna s ním čekala dítě, když v srpnu 1969 pobývala s přáteli v sídle v Los Angeles. Uprostřed noci se do domu vloupal Charles Manson s jeho zfanatizovanými přívrženci a všechny v domě zavraždili. Ukázalo se, že Manson vytvořil celý kult, jehož cílem bylo vraždu svést na tamní černochy, což by vyvolalo rasovou válku, ze které by nakonec vývazla pouze jeho rodina. On i většina ze skupiny pachatelů byli odsouzeni na doživotí.