Filmy, které užitečným způsobem a nenásilně představují divákům autismus jako způsob života, nikoliv jako nemoc

Filmy, které užitečným způsobem a nenásilně představují divákům autismus jako způsob života, nikoliv jako nemoc
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Když se zamyslíte, zjistíte že američtí filmaři jsou v poslední době přesvědčení, že všechny děti mají astma a každý Američan má nějaké potravinové alergie. Ztráta potřebných léků a dusící se děti jsou v každém katastrofickém a dramatickém filmu.

Kupodivu existuje několik hodně dobrých filmů, které divákovi přibližují autismus a boří tak vžité mýty o této nemoci. Pojďme zavzpomínat na ty nejlepší, které nám ukázaly, jak to vlastně s autismem je a že i takto postižení lidé mají právo na spokojený život a je třeba respektovat jejich trochu zvláštní přístup k životu.

Asi nejznámějším autistou všech dob je Dustin Hoffman ve snímku RAIN MAN z roku 1988. Mistrovské dílo režiséra Barryho Levinsona vypráví příběh dvou bratrů, kteří se navzájem sblíží až v okamžiku, když jejich otec zemře. Raymond, kterého hraje bezkonkurenční Dustin Hoffman, trpí Aspergerovým syndromem a je stanovený dědicem majetku po otci. Jakmile jeho bratr Charlie (Tom Cruise) zjistí, že dědicem je Raymond, kterého má z počátku za cizího člověka, začne si uvědomovat, že má bratra, kterého si vybavuje z dětství. Potom ho napadne, že by se k dědictví mohl dostat, kdyby si vzal svého bratra do péče.

Původně zištný plán se ale postupem času úplně vytrácí, když k sobě bratří nachází cestu, i když každý trochu jiným způsobem. Nejenže mezi nimi vznikne hluboké pouto, ale Charlie díky složitosti situace konečně dospěje a naprosto ho to změní. Možná právě to byl otcův odkaz, když přemýšlel, jak to bude se syny po jeho smrti a hledal způsob, jak tolik rozdílné osobnosti spojit bratrským poutem.

Film Rain Man je unikátní dílo, které se zabývá velmi obtížným tématem s extrémní jemností. Je to jeden z prvních filmů s postavou s autismem a byl vlastně průkopníkem tohoto tématu ve světě filmu. Přispěl tak ke trendu, kdy se diváci prostřednictvím filmů přibližují světu, který byl donedávna pro většinu lidí velmi vzdálený a vytvářel pocit strachu a nedůvěry.

Další filmovou lahůdkou, o které je třeba říct, že jde o emocemi nabité dílo, které nemůže nechat nikoho chladným, je trošku opomenutý snímek CO ŽERE GILBERTA GRAPEA z roku 1993 v režii Lassea Hallströma.

Film se stal zcela určitě odrazovým můstkem pro Leonarda DiCapria, který si zde zahrál autistického chlapce. Za roli měl získat Oscara, ne pouhou nominaci. Jde možná o jeho nejprocítěnější a nejlépe vytvořenou roli. Mladý autistický chlapec Arnei se nedokáže integrovat do společnosti nejen kvůli svému myšlení, ale i proto, že vyrůstá jen s obézní matkou, která je pro jeho výchovu naprosto nevhodná. Naštěstí má staršího bratra. V této roli se můžete seznámit s představitelem nejmilovanějšího piráta všech dob, ještě před tím, než začal brázdit po všech mořích. Johnny Depp to před kamerou uměl i hodně dávno.

Film ve své době velice důrazně upozornil na realitu, kterou se společnost snažila nevidět. Poukázal na mladé lidi a jejich sociální vyloučení spojené s psychologickými problémy, od autismu až po záchvaty přejídání.  

Pokud hledáte film na klidný večer a máte dost indiánů, darebáků, upírů a nekonečných telenovel, je to film pro vás. Na jedné straně krásný, citlivý a lidský a na té druhé alarmující a nekompromisní.

Zdroj:

  • autorský článek