Čtyři divočáci, nametený Somr, Hanzlík v životní roli a malebné Kersko: Děkujeme, pane Menzele!

Čtyři divočáci, nametený Somr, Hanzlík v životní roli a malebné Kersko: Děkujeme, pane Menzele!
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Začátkem září to byly dva roky, co zemřel Jiří Menzel, jenž posunul českou kinematografii o několik levelů výše. Jednou z nezapomenutelných komedií jsou Slavnosti sněženek, které jsou nahlédnutím do kraje Bohumila Hrabala, který v Kersku žil.

Hrabalův oblíbený kraj je balzámem na duši a film Slavnosti sněženek by měl být v několika kopiích zakonzervovaný pro další generace, protože jak se mění svět a lidé v něm, nikdo za pár desetiletí neuvěří, že se kvůli šípkové a zelí do sebe pustily dva myslivecké spolky tak vášnivě, že by i rody Monteků a Kapuletů bledly závistí.

Komedie Slavnosti sněženek z roku 1983 je dalším filmem, kde se Jiří Menzel nechal inspirovat literární předlohou Bohumila Hrabala (Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny).

Chataři, chalupáři i starousedlíci se scházejí na pivo v hostinci Hájenka, jehož provozovatel Láďa Novák (Jiří Schmitzer) prožívá s manželkou vztah plný lásky i hádek. Přátelský dobrák Leli (Jaromír Hanzlík) utrácí peníze za nepoužitelné věci, protože jde o výhodné nákupy a na svou sbírku harampádí je patřičně hrdý. Dokonce si směnným obchodem obstará i družku. Pan Liman (Bořík Procházka) vozí své kozy na pastvu luxusním vozem a hraje jim na klarinet. Jarinovi Francovi (Rudolf Hrušínský) by se také dobře žilo, jen kdyby tam nebyly ty vosy.  

Idylický poklid v obci naruší dobrodružný hon na kance, který je posléze skolen v místní škole. O trofej se však začnou zuřivě přít myslivci ze dvou sousedních vesnic. Společná hostina, již navrhne rozumná učitelka (Libuše Šafránková), skončí hádkou a opileckou rvačkou.

Zajímavosti o filmu

Natáčelo se v reálné chatové oblasti Kersko, kam byl děj filmu situován. Interiéry už se však točily v pražských ateliérech. Nezapomenutelnou scénu s divočákem z lyrické komedie natočil režisér Jiří Menzel na návsi v obci Sluštice nedaleko Říčan.

Vedle známých herců Menzel obsadil do malých rolí i režiséry. Jiří Krejčík se zhostil role žravého Karla, který snědl u hájovny všechny dobroty z udírny a František Vláčil si střihl roli starého myslivce. Ve filmu se mihne i samotný Bohumil Hrabal, který spolupracoval na scénáři. Můžete ho vidět, jak vynáší na pile žumpu a zalévá s ní keře. Podruhé sedí před Hájenkou, když se do ní dobývá vyprahlý Jarin Franc.

Hrabalovi se Rudolf Hrušínský v roli tak líbil, že mu dal svůj klobouk.

Traduje se, že si herci u natáčení dopřávali k osvěžení nejen vodu. Josef Somr se dostavil na natáčení scény, kdy jako policista domlouvá místním „cyklistům“, tak opilý, že se musela scéna druhý den přetáčet.

Nejproblematičtější bylo natáčení divočáka. Filmaři na akci „hon na prase“ použili dva vycvičené divočáky, na přetahování o zabitého divočáka posloužilo vycpané zvíře a na hostinu myslivců byl i jeden kus divočáka ulovený, aby byla hostina opravdová.

Zdroje článku:
  • autorský článek,
  • ČSFD