30 případů majora Zemana: Příběh z roku 1953, Vrah se skrývá v poli, vrací Honzu mezi staré známé

30 případů majora Zemana: Příběh z roku 1953, Vrah se skrývá v poli, vrací Honzu mezi staré známé
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Desátá epizoda seriálu uzavírá první sérii příběhů, na kterou budou navazovat další dvě. Honza asi nemá v Praze do čeho „píchnout“, a tak se vydává do známého kraje, aby prošetřil udání hajného, který tvrdí, že v kraji bují kriminalita a nikdo s tím nic nedělá.

Honza si nezapomněl zabalit rodinné fotky, aby se starým známým pochlubil manželkou a dcerou. Hned po příjezdu se setkává s Karlem Mutlem (Petr Oliva) a jeho ženou Blankou (Jaroslava Obermaierová).

Oba už se v seriálu ukázali. Blanka se objevila jako zarytá svazačka na mysliveckém bále v roce 1948, kde se o ní Honza a Karel poprali. Blanka nakonec podlehla kouzlu Karla, když s ním v dělnické hlídce strážila místní továrnu na zbraně. Vzali se a až do roku 1953 spolu relativně šťastně žili. Jenže Blance zemřelo po porodu dítě a mezi mladý pár to vneslo tolik bolesti, že se odcizili.

Zeman měl původně vyšetřit sérii požárů, které se v poslední době v kraji objevují. Po návštěvě Blanky jde do místní školy a oznamuje místním to, proč vlastně přijel. Také jim řekne, že hajný Bosák celou věc nahlásil na ministerstvo. Místní si však o hajném nemyslí nic dobrého. Později v hospodě je Zeman svědkem výstupu opilce a bývalého kulaka Zahradníka (Vilém Besser), který si o budovatelských aktivitách myslí své.

Když začne hořet kravín, podezřelým je ihned Zahradník. Na místní služebnu přijíždí poručík Žitný (se Zemanem se potkal už v epizodě Hon na lišku). Přináší informace o diverzní skupině, která vyhrožuje vraždou.

Honza také vytahuje na světlo starý příběh z pobytu v koncentráku. Zde poznal člověka, kterého měl místní hajný Bosák (Jaroslav Rozsíval) udat. To byl také pravý důvod, proč Kalina Zemana do Plánice poslal – bylo třeba zjistit, zda se jedná o stejného hajného, který je v Plánici i teď. A Žitný Zemanovi pomáhá a zároveň pátrá i po diverzantech.

Blanka Mutlová chodí pomáhat na místní faru, což se moc nelíbí jejímu manželovi. Za farářem (Ota Sklenčka) přichází tajemný člověk a žádá o církevní azyl. Farář nemá moc na výběr. Podivný muž mu totiž hrozí, že jinak zveřejní informaci, že udával lidi gestapu.

Petr Oliva v roce 2015
Petr Oliva v roce 2015. | Zdroj: Pavel Gwužď / Nextfoto

Situace v Plané se zhoršuje. V noci k Mutlům vpadnou dva maskovaní muži s úmyslem zabít Blančina manžela Karla. Ten je mnoha lidem trnem v oku, protože je aktivní při zakládání JZD a je to jeden z nejangažovanějších komunistů.

Mutl se brání kulovnicí a muži prchají. Ve vsi je zmatek a lidé se začínají bát. Na ustavující schůzi JZD nikdo nepřijde. Karel sice obchází lidi, ale všichni jsou schovaní doma a nemají chuť riskovat vlastní životy.

Karel a Blanka si tak konečně měli čas promluvit o svém manželství. Ujasnili si, že se stále mají rádi. Karel odchází na svolanou schůzi do školy a Blanka má v úmyslu jít uklízet na faru.

Zeman vyslýchá Zahradníka a Žitný dostává informaci, že hajný Bosák opravdu lidi za války udával. S příchodem Blanky na faru se skrytý diverzant dozvídá, že je ve škole schůze. Narychlo tak plánuje akci, která zamíchá několika osudy.

Do školy se řítí ozbrojené komando mužů a střílí. Mezi zastřelenými je i Karel Mutl. Diverzanti prchají do obilného pole. Kromě muže z fary střílel i hostinský Beneš a hajný Bosák. Dalším zastřeleným je Zahradník, který na prchající muže upozornil přijíždějící bezpečnost. Příslušníci bezpečnosti potom udělají rojnici a pronásledují diverzanty. Zeman pak odjíždí z Plánice.

Pod čarou

Díl mapuje smutnou situaci na venkově v době kolektivizace zemědělství. Zbytečně moc prostoru je věnováno komunistickému předákovi Mutlovi a jeho rodinným problémům s manželkou.

Určitě je zvláštní, že zatímco Brabec byl za roli kriminalisty kritizován, Františka Němce v roli estébáka Žitného vcelku nikdo nezatracoval.

Samozřejmě, že padouchy představují zástupci z nežádoucích skupin, tedy kněz, konfident gestapa nebo bývalý kulak. Ten je z dnešního pohledu vlastně hrdinou, protože si z komunistů nic nedělal, spal ve stohu, hrál si na harmoniku a rozhodně se nenechal ovlivnit propagandou.

Ve skutečném případu Babice se zabití tří funkcionářů přičítalo i na vrub provokační akce StB, ale nikdy se k tomu nenašlo dost důkazů. Zůstala tak verze, že šlo o komunistický odboj.

Stránky pamětnároda.cz doslova uvádí:

Ačkoli se vraždy nepodařilo zcela objasnit, staly se pro komunistický režim záminkou pro diskreditaci a později likvidaci kněžích a také soukromých zemědělců v kraji, kde byl značný odpor proti kolektivizaci.

Zdroje článku:
  • pametnaroda.cz,
  • Kniha 30 případů majora Zemana, autoři Graclík a Nekvapil, vydal Dobrovský v edici Omega 2014, ISNB: 978-80-7390-232-2,
  • autorský članek